Praha - Na rozdíl od kampaně prezidentské, která byla plná vyhrocených témat a emotivních výpadů, byla diskuse na sociálních sítích o parlamentních volbách klidná, byť velmi intenzivní. Sociální sítě zcela ovládl nováček ANO 2011, který všechny ostatní strany převyšoval jak v masivním nárůstu fanouškovské základny, tak jejich zapojením do komunikace. A bylo o koho bojovat, počet uživatelů Facebooku vzrostl od posledních sněmovních voleb dvakrát, počet účtů Twitteru dokonce třikrát.
Komunikace na sociálních sítích byla během parlamentních voleb sice výrazně klidnější než při prezidentských, i tentokrát ale byla patrná „dvojpólnost“ názorů. Nebylo to paradoxně mezi tradičním ideologickým střetem mezi levicí a pravicí. Proti sobě stáli spíše zastánci stávajících „starých“ stran a „nových“ uskupení, které slibují změnu. Argumenty příznivců starých stranických pořádků jsou jasné - minulé volby a avizovaná změna v podobě Věcí veřejných přinesla fiasko. Stále se opakující skandály a neustále promarněné „nové šance“ však nahrávají lidem, kteří volají po nových a čerstvých stranách a politicích. I tyto argumenty bylo na sociálních sítích částo slyšet v různách podobách.
Jak se dařilo stranám fanoušky oslovovat?
Pohled na finále kampaně na sociálních sítích vypadá u většiny stran celkem vyrovnaně s tím, že prim - podle očekávání - hrají uskupení, která oslovují mladší voliče jako například Pirátská strana nebo Svobodní.
Z grafu je patrné, že tyto strany bodovaly na sítích v závěru kampaně, kdy stále nabíraly velké počty fanoušků. Spolu s nimi se ale až do konce dařilo TOP 09, Straně zelených, Úsvitu a KDU-ČSL. Zcela opačný trend zaznamenala strana SPOZ, zatímco v polovině září nabrala fanoušky rychlým tempem, na konci měsíce se nárůst zastavil a týden před volbami už měla denní přírůstky blízko nule.
Doslova „skokanem roku“ je ale ANO, její přírůstky sympatizantů jsou natolik masivní, že si vyžádaly samostatný graf. A ANO se dařilo fanoušky nejenom získávat, ale i zapojit do komunikace. Mnohé jejich příspěvky měly i 700 sdílení.
V absolutním počtu fanoušků stále těsně vede TOP 09, která však dodnes těží z prezidentské kampaně a voleb v roce 2010, kdy se jako jedna z mála věnovala sociálním sítím.
Aktivita politických stran na Facebooku
Ve sledovaném období od 18. září do 14. října byly na Facebooku nejvíce aktivní strana ANO a hnutí Úsvit přímé demokracie, následovaly KDU-ČSL a Česká pirátská strana. Naopak nejméně aktivní podle příspěvků správců stránek byli komunisté a ČSSD.
Z hlediska počtu fanoušků s výrazným náskokem vede TOP 09, dále se umístily ANO, Česká pirátská strana, ODS a Strana svobodných občanů. Nejvíce „živé“ facebookové stránky mají ANO, TOP 09, Česká pirátská strana a hnutí Úsvit přímé demokracie.
Zdroj: agentura ZenithOptimedia
Kopírujeme trendy v sousedních státech?
Při pohledu na sousední státy vidíme, že jak v případě Německa, tak i Rakouska jsou na prvních místech v počtu fanoušků na Facebooku stejně jako v Česku strany, které slibují vnést do politiky nový vítr.
- Počty fanoušků na FB - Rakousko zdroj: www.poliometr.at http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516612.jpg
- Počty fanoušků na sociálních sítích - Německo zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/52/5167/516611.jpg
Paradoxně ale rakouským a německým politickým stranám se daří oslovovat v absolutních počtech podobné množství fanoušků jako strany v Česku, přestože co do počtu obyvatel je např. Německo násobně větší. To je dáváno do souvislosti s faktem, že v zavedených demokraciích se silnou občanskou výchovou stále dominují „klasické“ způsoby oslovování voličů, tedy především v kontaktních kampaních, při setkávání politiků s voliči.
Proč sociální sítě?
I když počet fanoušků nevypovídá o skutečné aktivní podpoře u voleb, množství „lajků“ je pro strany důležite z mnoha důvodů:
- Mohou sledovat, kam se vyvíjí názory potenciálních voličů daného subjektu.
- Využívají psychologického momentu, že lidé rádi následují dav.
- Mohou oslovit velký počet fanoušků, počet uživatelů neustále roste (registrovaných účtů na FB je 3,9 mil., u Twitteru je to 200 tisíc.)
- Mohou pracovat s „kolektivní emocí“ , která je pro finální rozhodnutí voliče rozhodující.
„Emotivní choreografii“ využívala na sítích zejména ANO 2011. Její „Ano, bude líp“ je mutací obamovského „Yes, we can“ a u voličů tento pozitivní přístup evidentně zabral. Piráti v diskusích hráli na notu „opomíjenosti“, zatímco například Úsvit pracoval s „agresivním voláním po pořádku“.
