Mladá žena zavraždila studenta – chránil spolužačku

Praha – Na Střední škole obchodní a služeb ve Žďáru nad Sázavou došlo ráno k ozbrojenému útoku, 26letá žena trpící schizofrenií tam pobodala tři studenty. 16letý mladík zraněním podlehl, jedna dívka byla s vážným bodným zraněním operována. Nyní je ve stabilizovaném stavu. Další dvě studentky, z nichž jedna utrpěla psychický šok a druhá měla drobné řezné zranění, byly odpoledne z nemocnice propuštěny. Zranění utrpěl i jeden ze zasahujících policistů. Motiv útoku je zatím nejasný, ženu zadrželi příslušníci zásahové jednotky. Policie potvrdila, že jde o stejnou ženu, která před dvěma lety pobodala v Havířově vychovatelku.

„Ráno mezi sedmou a půl osmou vnikla na střední obchodní škole 26letá žena z Ostravska,“ uvedla zpravodajka ČT Blanka Poulová. Podle dosavadních zjištění nemá žádnou vazbu na školu ani město Žďár. Škola byla kvůli útoku uzavřena, zhruba stovka studentů ji opustila krátce před 11:00. Rodičům dvou pobodaných dívek i některým studentům pomáhají policejní psychologové. Večer začali lidé nosit ke škole květiny a svíčky.

Svědkyně útoku: Žena křičela, ať zavoláme policii. Chtěla se nechat zabít

Podle policejní mluvčí Dany Čírtkové vnikla útočnice do školy zhruba v půl osmé. Podle studentky, která byla svědkem celé události, napadla žena nejprve jednu dívku, která seděla v šatně: „Přišla tam paní, chytla ji nožem pod krkem a začala řvát, že má zavolat policii, jinak ji zabije.“ Dívce přispěchal na pomoc 16letý student, kterého žena pobodala. Chlapec později svým zraněním podlehl. Poté žena napadla další studentku, jednu dívku si vzala jako rukojmí. Držela ji až do chvíle, než ji vysvobodila policie. Své oběti si velmi pravděpodobně vybírala zcela náhodně a ve městě podle policie pobývala jen pár hodin. „Říkala, že chce, aby ji policajti odstřelili, že se chtěla nechat zabít, tak udělala tohle,“ dodala svědkyně útoku.

Jak vzpomínají na zesnulého studenta jeho blízcí a kamarádi si můžete přečíst zde.

Na místě zasahoval policejní útvar rychlého nasazení a také policejní jednotka zajišťující ochranu Jaderné elektrárny Dukovany. „Akce se odehrávala za účasti policejního vyjednavače,“ uvedl krajský policejní ředitel Radek Malíř. Policistům se ženu podařilo zneškodnit pomocí taseru, tedy zařízení, které vystřeluje na dálku elektrický výboj. Poté ji odvezli k výslechu. Kriminalisté předpokládají, že ženu obviní ve středu a požádají o vzetí do vazby. Noc stráví útočnice v policejní cele v Jihlavě.

Do nemocnice v Novém Městě byli převezeni celkem čtyři zranění – zasahující policista a tři 17leté dívky. „Jedna z nich s vážným bodným zraněním byla operována, je na jednotce intenzivní péče, její stav je stabilizovaný. Další dvě studentky byly hospitalizované na dětském oddělení. Jedna utrpěla psychický šok, druhá měla drobné řezné zranění na ruce. Kolem 17:00 byly z nemocnice propuštěny,“ uvedl mluvčí nemocnice Roman Kratochvíl. Policista s řezným poraněním na hlavě, který zasahoval u případu jako vyjednavač, zůstává na chirurgii a měl by být propuštěn ve středu.

„Na některé zákroky se nedá úplně ideálně připravit. I proto – podle těch informací, které mám – hodnotím zákrok policie jako zcela profesionální,“ uvedl policejní prezident Tomáš Tuhý. Po návratu ze zahraniční služební cesty chce ještě policejní zákrok konzultovat s policisty, kteří byli přímo na místě.

Prohlášení školy na Facebooku:

Děkujeme všem našim studentům, studentkám a pedagogům, kteří se v kritickou chvíli zachovali nesmírně statečně a podnikli všechno, co bylo v daném okamžiku možné.
Je zřejmé, že tato tragédie nás všechny zasáhla možná víc, než si v tuto chvíli uvědomujeme. Prosíme naše studenty o pomoc s vybudováním vzpomínkového místa ve vestibulu školy. Pomozte nám vyjádřit poděkování a obdiv našemu nesmírně statečnému spolužákovi, který svou odvahu zaplatil životem. Děkujeme.

Podle informací ČT jde o stejnou ženu, která v roce 2012 pobodala v Havířově vychovatelku, načež si vzala sedmiletou dívku jako rukojmí. Informaci potvrdila i policejní mluvčí Dana Čírtková. Před dvěma lety se podařilo útočnici zadržet a holčičku osvobodit - pobodaná vychovatelka skončila v nemocnici. „Tak jak se postupně seznamuji s těmi informacemi, tak s největší pravděpodobností by se mělo jednat o tutéž ženu,“ uvedl policejní prezident ve vysílání ČT24. Útočící žena byla obviněna z pokusu o vraždu - stíhání ale bylo v roce 2012 zastaveno, pachatelka totiž byla psychicky nemocná.  

Labilní útočnici propustil soud v únoru, více čtětě zde.

„Krajský soud nařídil psychiatrickou léčbu ústavní formou,“ uvedl státní zástupce Vít Legerský, který tehdy případ dozoroval. Žena skončila v opavské psychiatrické léčebně, kde zůstala do letošního února. „Okresní soud v Opavě 19. února rozhodl, že se ústavní forma léčby mění na ambulantní,“ dodal mluvčí soudu Tomáš Kamrádek.

Jak a proč se šestadvacetiletá žena dostala do Ždáru nad Sázavou, zatím není jasné. Pohybovala se zřejmě na Ostravsku, město tak měla vzdálené 220 kilometrů a podle policistů k němu nemá žádný vztah. Pokud by jela z Ostravy autem, tak by jí cesta trvala zhruba dvě a půl hodiny. Přímé vlakové spojení mezi těmito městy neexistuje. Ve Žďáru musela být nejpozději v sedm hodin ráno. Ostravu by tak musela opustit o půlnoci.

Vchod do školy byl zabezpečen čipy

Do budovy školy se dá vejít jen prostřednictvím čipů, které mají studenti a učitelé, uvedl pro ČT její ředitel. Žena se tak dovnitř zřejmě dostala nepozorovaně spolu s ostatními studenty. „Podle zjištěných informací jsme neshledali žádný problém v zabezpečení školy,“ řekl na brífinku krajský policejní ředitel Radek Malíř. Město nicméně po tragédii prověřilo zabezpečení všech ostatních škol ve Žďáru. „Budou i trochu zostřené režimy. Žádáme rodiče, aby měli pochopení,“ řekla České televizi starostka Žďáru Dagmar Zvěřinová (ČSSD). V zostřeném režimu podle ní bude i městská a státní policie. „Na určité období zde bude zvýšený počet policistů,“ dodala. 

Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) uvedl, že do Žďáru vyrazila Česká školní inspekce, aby zkontrolovala zabezpečení budovy. „Řada škol u vchodu využívá i kamerový systém a já to podporuji, nemyslím si, že je to nějaké narušení soukromí,“ uvedl ministr. Podle školního řádu je prý povinné zabezpečit vchod do školy.    

Ředitelé škol: Vstupu cizích osob nelze úplně zabránit. Více čtěte zde.

Podle ústředního školního inspektora Tomáš Zatloukala už jsou pracovníci školní inspekce na místě. Musí ale vyčkat, až skončí policejní vyšetřování. Podle něj za bezpečnost žáků i pedagogů ve škole odpovídá ředitel. „V podobných případech, kdy jde o naprosto krajní chování jednotlivce, ale nemohou sebelepší opatření zabránit tomu, že někdo něco ve škole  podobného koná,“ uvedl Zatloukal.  

Útoky na školách v minulosti:

1. března 2004 - Student učiliště ve Svitavách vážně pobodal svého pedagoga. Ten po převozu do nemocnice zemřel. Krajský soud v Hradci Králové odsoudil sedmnáctiletého učně za vraždu jeho učitele k devíti letům vězení. 

26. září 2011 - Patnáctiletý student napadl nožem a paličkou na maso sekretářku gymnázia v Chomutově. Křičel, že je terorista. Útok zastavil ředitel školy spolu se školníkem, kteří žáka přemohli. Napadená žena utrpěla šok a několik drobných zranění na rukou.

29. října 2012 - Na gymnáziu v Rakovníku napadl čtrnáctiletý student učitelku. Podle informací médií ženu pobodal. Těžce zraněnou učitelku přepravil vrtulník záchranné služby do pražské střešovické nemocnice, kde se rychle zotavila. Útočník nebyl vzhledem k věku trestně odpovědný.

Nahrávám video

Zkušenosti s útoky psychicky narušených pachatelů na žáky a studenty má hodně zemí. Hromadné vraždění ve třídách a na kampusech univerzit zažily Spojené státy nespočetněkrát, největší a nejživější ranou je ale předloňský masakr ve škole Sandyhook v connecticutském Newtownu: rukou jediného střelce zahynulo 20 prvňáků a sedm dospělých. Po tragédii sice některé státy přístup ke zbraním zpřísnily, ale na federální úrovni se nestalo téměř nic. Navíc podle čerstvé zprávy FBI střeleb s vyšším počtem zraněných nebo mrtvých v Americe přibývá - jen na školách se odehraje v průměru jedna za každých pět týdnů.

Své zákony zcela změnila Velká Británie - nesvázaná dodatkem ústavy o právu držet zbraň. Po masakru šestnácti pětiletých dětí a učitelky ve skotském Dunblane v březnu 1996 vláda vlastnictví střelných zbraní prakticky zakázala.

V Evropě má nejhorší podobnou zkušenost Německo. V Erfurtu a Winnendenu zastřelili frustrovaní studenti před dvanácti a pěti lety přes třicet spolužáků a učitelů. Německé školy odmítly po sérii masakrů nechat na svých chodbách patrolovat policisty, stát ale investoval přes 30 milionů eur do prevence. Především do vytypovávání žáků s vážnými psychickými problémy, a to i na sociálních sítích.

Útok nožem ve školce v Dendermonde otřásl v lednu 2009 Belgií. Město na dva zavražděné devítiměsíční chlapce a jejich ošetřovatelku a dalších šest těžce zraněných dětí nezapomnělo a letos jim postavilo památník. Belgie na základě tragédie nezměnila ostrahu škol, ale způsob práce s psychicky narušenými vrahy. Dosud je psychiatři hodnotili ve vazbě. Podle nového plánu získají specializované diagnostické centrum - a čas na objasnění skutečných příčin spáchaného zločinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled