Praha – Hnutí ANO dnes na pražském Žofíně zahájilo činnost think-tanku Institut pro politiku a společnost. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše má mimo jiné vychovávat nové politiky, kteří by se mohli zapojit do hnutí. Podle zakladatelů má být cílem také debata o českých národních zájmech a vytváření prostoru pro politiky nové generace.
„Institut by měl být platformou pro naše hnutí. Měl by definovat problémy této země,“ řekl v úvodu Babiš. Podle něj je hnutí ANO neprávem obviňováno z populismu a z toho, že nemá program. Think-tank by měl pro hnutí vytvářet dlouhodobé strategie a formulovat, co jsou české národní zájmy. „Zároveň chceme vytvořit prostor pro lidi, kteří se chtějí angažovat v politice,“ dodal vicepremiér.
Institut bude sídlit v centru Prahy a bude ho řídit správní rada, v níž vedle Babiše usedne i europoslanec ANO Pavel Telička, šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nebo kandidátka na pražskou primátorku Adriana Krnáčová: „Chceme přivítat lidi, kteří sdílejí naše hodnoty,“ uvedla při zahájení. Podle ní by měl institut také vzdělávat členy ANO.
Hlavním řečníkem slavnostního večera, kterého se zúčastnily desítky lidí z politiky, kultury i byznysu, byl egyptolog Miroslav Bárta. Vystoupil s prezentací na téma Vývoj civilizací včera a dnes. Kromě něj bude s institutem spolupracovat také bývalá ministryně životního prostředí Rut Bízková, Kenneth Maly z univerzity ve městě La Crosse ve Wisconsinu, který byl rovněž hostem dnešního večera, či členové Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), jejíž součástí jsou i europoslanci ANO.
Mise think-tanku? Ideologická a programová základna
Think-tank, anglický výraz pro myšlenkový rezervoár či nádrž, představuje subjekt na pomezí akademické oblasti a politiky a obvykle sdružuje politology, sociology a ekonomy. Jeho dominantním úkolem je produkovat analýzy a odborné studie, financovat ho mohou vlády, nadace nebo mezinárodní organizace.
Svou tradicí sahají think-tanky hluboko do devatenáctého století; první vznikl v roce 1831 v Londýně a zaměřoval se na obranné a bezpečnostní strategie. Česká tradice think-tanků je ovšem poměrně krátká, zrodila se až z nových porevolučních poměrů na přelomu tisíciletí. Kontinuitu totiž nešlo hledat ani v první republice. „Meziválečná tradice provázanosti politických stran s různými institucemi byla sice velmi bohatá, jednalo se ale o provázanost spíše se zájmovými, volnočasovými spolky a profesními organizacemi či médii,“ podotýká politolog Petr Just.
Hnutí ANO není zdaleka prvním politickým uskupením, které zakládá svébytný myšlenkový trust – naopak, pouze přispívá do dlouhého výčtu institucí. Každá z relevantních politických sil na české politické scéně je navázána na vlastní, samostatný think-tank a jeho úkol je pokaždé jasný: rozvíjet ideologii a programovou základnu.
Mezi nejznámější think-tanky konkrétních politických stran patří institut CEVRO provázaný s ODS nebo sociálnědemokratická Masarykova demokratická akademie, na níž působí např. politolog Lukáš Jelínek. Bohatší nabídka je na pravé straně politického spektra, politolog Petr Just se ale nedomnívá, že by byl prostor přesycený. „Když politické strany musí programově i formálně hledat nové cesty i metody práce, tak se pro think-tanky nabízí nové spektrum pracovních příležitostí,“ podotýká.
Vedle zmíněných think-tanků navázaných na jednotlivé partaje v Česku funguje i řada nezávislých institutů; mezi ně patří středo-pravicový Občanský institut nebo zahraničně-politická Asociace pro mezinárodní otázky, jejíž členové jsou i častými hosty pořadu ČT24 Horizont. Za think-tank bývá označován také Institut Václava Klause.
