Žáby žijící ve městech kvákají lépe než žáby v přírodě, ukázala studie

Žáby žijící ve městech kvákají jinak a lépe než jejich kolegyně žijící v přírodě. Nečekaný příklad úspěšné adaptace zvířat a jejich komunikační strategie na městské prostředí zveřejnil kolektiv amerických vědců v odborném časopisu Nature Ecology & Evolution.

Rozdíl je podle zoologů způsoben tím, že žáby nemají ve městech přirozené nepřátele, kteří výskyt své kořisti zjišťují právě podle charakteristického skřehotání. Žabí samci tak mohou v městském prostředí lákat samičky k páření delším a intenzivnější kvákáním, než je tomu ve volné přírodě.

Milostné zpěvy žab zaznívající ve městech jsou podle vědců nejen intenzivnější, ale dokonce líbeznější a rafinovanější. Šance na získání partnerky je v jejich důsledku třikrát větší než v přírodě, kde tito obojživelníci musejí své pudy krotit v obavě z vyzrazení. Útok dravců může být okamžitý.

Kvákání láká partnerky i predátory

Žabí skřehotání láká v přírodě velké množství různých predátorů. Typicky se jedná například o netopýry nebo parazitické komáry. Zejména v deštných pralesích musejí žabí samci pečlivě vyvažovat mezi touhou přilákat družku a pudem sebezáchovy, ukázala studie. Ve městech a jejich okolí ale predátoři vlastně neexistují, a tak se žabí samci mohou naplno projevit.

Dalším důvodem je, že žabí samci musí vložit do volání více energie. Žab žije mezi domy mnohem méně než v přírodě, takže je pro žabáky složitější najít si partnerku.

Nové vědecké poznatky přinesl výzkum, při němž vědci nahráli skřehotání žabích samců ve městě a v lese. Na pořízený zvukový záznam pak lákali v laboratorních podmínkách žabí samice. Městské kvákání přilákalo 75 procent samic, přírodní jen 25 procent. Atraktivnější samce rozeznaly jak městské žáby, tak i samice žijící v přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...