Žáby žijící ve městech kvákají lépe než žáby v přírodě, ukázala studie

Žáby žijící ve městech kvákají jinak a lépe než jejich kolegyně žijící v přírodě. Nečekaný příklad úspěšné adaptace zvířat a jejich komunikační strategie na městské prostředí zveřejnil kolektiv amerických vědců v odborném časopisu Nature Ecology & Evolution.

Rozdíl je podle zoologů způsoben tím, že žáby nemají ve městech přirozené nepřátele, kteří výskyt své kořisti zjišťují právě podle charakteristického skřehotání. Žabí samci tak mohou v městském prostředí lákat samičky k páření delším a intenzivnější kvákáním, než je tomu ve volné přírodě.

Milostné zpěvy žab zaznívající ve městech jsou podle vědců nejen intenzivnější, ale dokonce líbeznější a rafinovanější. Šance na získání partnerky je v jejich důsledku třikrát větší než v přírodě, kde tito obojživelníci musejí své pudy krotit v obavě z vyzrazení. Útok dravců může být okamžitý.

Kvákání láká partnerky i predátory

Žabí skřehotání láká v přírodě velké množství různých predátorů. Typicky se jedná například o netopýry nebo parazitické komáry. Zejména v deštných pralesích musejí žabí samci pečlivě vyvažovat mezi touhou přilákat družku a pudem sebezáchovy, ukázala studie. Ve městech a jejich okolí ale predátoři vlastně neexistují, a tak se žabí samci mohou naplno projevit.

Dalším důvodem je, že žabí samci musí vložit do volání více energie. Žab žije mezi domy mnohem méně než v přírodě, takže je pro žabáky složitější najít si partnerku.

Nové vědecké poznatky přinesl výzkum, při němž vědci nahráli skřehotání žabích samců ve městě a v lese. Na pořízený zvukový záznam pak lákali v laboratorních podmínkách žabí samice. Městské kvákání přilákalo 75 procent samic, přírodní jen 25 procent. Atraktivnější samce rozeznaly jak městské žáby, tak i samice žijící v přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 3 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 5 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 6 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
včera v 16:15

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...