Malé satelity jsou jednou z nejperspektivnějších částí vesmírného obchodu. Nejsou sice příliš vidět, ale o to více jich do vesmíru létá.
Podle nové analytické zprávy společnosti Stratistics MRC je již dnes obchod s malými satelity větší, než zněly odhady: vloni v něm bylo 2,28 miliard amerických dolarů. Protože se tyto projekty musí plánovat velmi dlouho dopředu, dá se také se značnou přesností odhadnout, jak velký bude trh za pár let.
Odhady říkají, že trh vzroste v podstatě na trojnásobek – roku 2023 v něm bude 7,66 miliard dolarů. Intenzivně totiž roste zájem soukromých společností o vysoce pokročilé zobrazovací systémy. Ceny za vývoj, výrobu i transport satelitů na oběžnou dráhu klesly natolik, že si tuto technologii může dovolit stále více firem, států i výzkumných institucí. Největší podíl přitom mají soukromé firmy, nejčastěji z oblasti Severní Ameriky.
Není dost raket
Analytici současně potvrzují, že zájem o satelity by byl ještě mnohem větší; jenže není dostatek kapacit v nosných raketách, které by je do vesmíru vynesly. Největší zájem je o satelitní služby spojené s pozorováním Země a také o meteorologické služby. V budoucnosti zřejmě nejvíce poroste segment satelitů, které budou testovat různé technologie pro použití ve vesmíru.
Tyto malé družice nazývané cubesaty se dají vynášet do kosmu ve velkém množství najednou. Například Indie letos v únoru poslala do vesmíru v raketě Polar Satellite Launch Vehicle najednou 107 satelitů.
- Tato raketová základna byla kvůli bezpečnosti po případných haváriích postavena na malém stejnojmenném ostrově v Bengálském zálivu. Jako první odtud 10. srpna 1979 startovala raketa SLV-3 s družicí Rohini–1. Nezdařený pokus skončil ve vlnách Bengálského zálivu. Další pokus v roce 1980 byl již úspěšný.
Trh s vynášením satelitů (a dalších předmětů) na oběžnou dráhu je nesmírně lukrativní – ale současně rizikový. Problémy ruských nosných raket i snaha soukromých korporací způsobily, že se v něm objevil nový hráč: Indie.
