V Utahu objevili neznámého dinosaura. Dostal jméno Moabosaurus

Nález dinosaura v Utahu prozrazuje spoustu informací o divoké prehistorii tohoto území a současně ukazuje, jaké jsou možnosti moderní paleontologie.

Paleontologové z University of Michigan popsali v polovině dubna nově objeveného dinosaura. V Utahu žil v době před přibližně 125 miliony lety. Jeho kosti byly objeveny již dávno, trvalo však mnoho let, než je paleontologové dokázali správně poskládat.

Hlavním autorem studie je Brooks Brit. Právě jeho zásluhou se podařilo kosti a jejich úlomky poskládat v kosterní systém. Vědci vycházeli především ze srovnávání s již dříve popsanými kostrami příbuzných druhů dinosaurů. „Je to jako když se podíváte na kus auta. Můžete říct, že je to Ford, ale nebudete si už jistí, jestli patří na Fusion, Focus nebo Fiestu. A my děláme to stejné s dinosaury,“ uvedl vědec.

Co víme o moabosaurovi?

Moabosaurus patřil mezi sauropody, velké býložravé dinosaury, mezi něž patřili také brachiosauři nebo apatosauři. Nejbližšími příbuznými moabosaurů byli dinosauři, jejichž pozůstatky byly nalezeny na území dnešního Španělska a Tanzánie. Jméno dostal po městě Moab, v jehož blízkosti byl nalezen.

V Utahu žili v dobách, kdy ještě většinu tohoto státu netvořily pouště. Vypadal spíše jako ráj; byl plný vysokých stromů, jezer, potoků a dinosaurů. Dnes je proto místem, kde paleontologové nacházejí obrovské množství dinosauřích pozůstatků. Pozůstatky moabosaura byly nalezeny již v sedmdesátých letech dvacátého století.

Již dřívější výzkumy ukázaly, že moabosauři a mnoho dalších druhů dinosaurů zemřelo během dlouhého období intenzivního sucha. Kosti mrtvých tvorů pak rozdupali další dinosauři, kteří touto oblastí procházeli, a nakonec je pohřbily vrstvy bahna, které sem přinesly náhlé deště. Většina nalezených kostí je tedy ve velice špatném stavu, jsou oddělené od zbytků a tedy pro paleontologický výzkum nepoužitelné.

Brittův tým tedy musel shromáždit obrovské množství kosterních pozůstatků, aby byl schopen kompletní kostru sestavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 13 hhodinami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 16 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 19 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
15. 3. 2026

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...