V Olomouci otevřeli moderní laboratoř, která pomůže hledat potraviny pro budoucnost

Zavádění nových metod šlechtění do praxe usnadní první tuzemská aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která byla 14. února otevřena v Ústavu experimentální botaniky v Olomouci. Pracoviště propojí špičkové vědce se šlechtiteli, kteří díky tomu získají přístup k výsledkům molekulární genetiky a genomiky i moderním přístrojům.

Nové metody můžou šlechtění nových odrůd například zemědělských plodin výrazně urychlit, řekl novinářům vedoucí olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Jaroslav Doležel.

Olomoučtí vědci chtějí podle Doležela šlechtitelům pomoci s nesnadným úkolem získávat nové odrůdy zemědělských plodin, které lépe odolají suchu, klimatickým změnám, chorobám i škůdcům, anebo budou mít lepší užitné vlastnosti. „Velké šlechtitelské firmy ve Francii, Německu, USA či v Anglii mají vlastní laboratoře zaměřené na metody molekulární biologie a genomiky. V ČR je situace jiná a pro většinu firem je zřízení takových laboratoří mimo jejich finanční možnosti,“ zdůvodnil Doležel vznik aplikační laboratoře. Upozornil, že bez nových metod by tuzemští šlechtitelé nebyli schopni nadále konkurovat svým zahraničním kolegům.

K potravinám budoucnosti

Šlechtitelé se v aplikační laboratoři v Olomouci seznámí s novinkami ve výzkumu a budou se moci zúčastnit seminářů, školení i workshopů. K dispozici budou mít moderní techniku. Vědci naopak získají důležité poznatky ze šlechtitelské praxe. „Vzájemná spolupráce je podmínkou toho, aby vše dobře fungovalo. Šlechtitelé musí rozumět tomu, co jim nabízíme. Naopak my vědci nejsme šlechtitelé, a tak možná některé metody a techniky, které máme k dispozici, nejsou využity jen proto, že nevíme, že by se mohly šlechtitelům hodit,“ podotkl Doležel.

Nové metody, mezi které patří například molekulární techniky, můžou šlechtění nových odrůd zemědělských plodin výrazně zefektivnit a urychlit až o několik let. „Šlechtění pomocí molekulárních metod bude postupně doplňováno o nové techniky. Už teď je jisté, že během několika let nastane ve šlechtění revoluce a začnou se využívat metody genové editace, tedy nová generace GMO. I s tím počítáme a v aplikační laboratoři budeme nabízet odbornou podporu tak, aby se tyto metody mohly využívat v praxi,“ řek Doležel.

Experti z Olomouce patří ke světové špičce

O služby nové laboratoře je už nyní mezi šlechtiteli velký zájem. Slavnostního otevření pracoviště a následného semináře se dnes v Olomouci zúčastnilo sedm desítek šlechtitelů a odborníků z různých koutů Česka.

Vědci z olomouckého Ústavu experimentální botaniky AV ČR patří mezi špičku ve svém oboru. Nedávno například vyvinuli novou metodu, která výrazně zrychlila analýzu dědičné informace pšenice. Společně s dalšími laboratořemi sdruženými v mezinárodním konsorciu získali genetický plán této důležité plodiny. Jeho využití usnadní práci šlechtitelům i rostlinným biologům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 20 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.