V hlíně se našla léčivá látka schopná porazit bakterie odolné proti většině antibiotik

Lidé ve Fermanaghu v Severním Irsku už staletí věří, že půda v této oblasti má léčivé účinky. Když tuto legendu prověřili mikrobiologové, zjistili, že v zemi se nacházejí neznámé bakterie, které dokáží porazit bakterie s odolností proti antibiotikům.

Antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace čím dál větším problémem: bakterie se učí přizpůsobovat antibiotikům mnohem rychleji, než člověk stačí objevovat nové účinnější látky, takže se dříve používané léky stávají v podstatě neúčinnými. Do roku 2050 připraví antibiotická odolnost o život přibližně 1,3 milionu Evropanů, odhaduje Světová zdravotnická organizace.

Mikrobiologové proto pátrají po jakýchkoliv způsobech, jak bakterie předehnat, a zajistit tak lidstvu lékařskou péči. Jednou z cest je i hledání mezi přírodními léčivy. A právě takhle objevili novou účinnou látku experti z univerzity ve Swansea. Jejich nález se umí vypořádat se šesti „jezdci bakteriální zkázy“ – tedy bakteriemi, proti nimž stále více selhávají běžná antibiotika – včetně extrémně nebezpečného zlatého stafylokoku (MRSA).

Vědci, kteří za objevem stojí, dali doposud neznámému kmeni bakterie jméno Streptomyces sp. myrophorea. Půda, v níž ho našli, pocházela ze severoirského hrabství Fermanagh. O tom, že se mezi lidmi povídá o léčivých účincích, informoval lékaře jeden ze členů výzkumného týmu, Gerry Quinn, jenž z této oblasti pochází. Lidová medicína používala kusy hlíny zabalené do plátna – to se přikládalo například na bolavé zuby, hlavu nebo zanícená místa na těle.

Historie pomáhá dnešku

Pozoruhodné také je, že místo, odkud se hlína brala, využívali už před 1500 lety druidi a před čtyřmi tisíci lety lidé neolitické kultury.

Experti popsali, že nově objevené bakterie umí potlačit růst čtyř ze šesti proti antibiotikům nejvíce odolných patogenů: Enterococcus faecium (VRE), Staphylococcus aureus (MRSA), Klebsiella pneumonia a Acinetobacter baumanii. 

Profesor Paul Dyson ze Swansea University nový objev komentoval slovy: „Tento kmen je účinný proti čtyřem ze šesti patogenů, které odolávají antibiotikům. Náš objev je velmi důležitý krok pro poražení antibiotické rezistence.“ Podle Dysona je tento objev také důležitý v tom, že ukazuje, jak zásadní je znalost lidové nebo tradiční medicíny: „Naše výsledky poukazují na to, že se vyplatí studovat folklor a tradiční lékařské metody. Vědci, historici a archeologové mohou všichni s tímto úkolem pomoci. Zdá se, že řešení na velmi současný problém se nachází v moudrosti našich předků.“

Tento objev ještě neznamená, že se do pár měsíců do lékáren dostanou superúčinné léčivé látky. Výzkum vlastností, vedlejších účinků i případných rizik nově objevené látky může trvat i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 4 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 6 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...