V hlíně se našla léčivá látka schopná porazit bakterie odolné proti většině antibiotik

Lidé ve Fermanaghu v Severním Irsku už staletí věří, že půda v této oblasti má léčivé účinky. Když tuto legendu prověřili mikrobiologové, zjistili, že v zemi se nacházejí neznámé bakterie, které dokáží porazit bakterie s odolností proti antibiotikům.

Antibiotická odolnost je podle Světové zdravotnické organizace čím dál větším problémem: bakterie se učí přizpůsobovat antibiotikům mnohem rychleji, než člověk stačí objevovat nové účinnější látky, takže se dříve používané léky stávají v podstatě neúčinnými. Do roku 2050 připraví antibiotická odolnost o život přibližně 1,3 milionu Evropanů, odhaduje Světová zdravotnická organizace.

Mikrobiologové proto pátrají po jakýchkoliv způsobech, jak bakterie předehnat, a zajistit tak lidstvu lékařskou péči. Jednou z cest je i hledání mezi přírodními léčivy. A právě takhle objevili novou účinnou látku experti z univerzity ve Swansea. Jejich nález se umí vypořádat se šesti „jezdci bakteriální zkázy“ – tedy bakteriemi, proti nimž stále více selhávají běžná antibiotika – včetně extrémně nebezpečného zlatého stafylokoku (MRSA).

Vědci, kteří za objevem stojí, dali doposud neznámému kmeni bakterie jméno Streptomyces sp. myrophorea. Půda, v níž ho našli, pocházela ze severoirského hrabství Fermanagh. O tom, že se mezi lidmi povídá o léčivých účincích, informoval lékaře jeden ze členů výzkumného týmu, Gerry Quinn, jenž z této oblasti pochází. Lidová medicína používala kusy hlíny zabalené do plátna – to se přikládalo například na bolavé zuby, hlavu nebo zanícená místa na těle.

Historie pomáhá dnešku

Pozoruhodné také je, že místo, odkud se hlína brala, využívali už před 1500 lety druidi a před čtyřmi tisíci lety lidé neolitické kultury.

Experti popsali, že nově objevené bakterie umí potlačit růst čtyř ze šesti proti antibiotikům nejvíce odolných patogenů: Enterococcus faecium (VRE), Staphylococcus aureus (MRSA), Klebsiella pneumonia a Acinetobacter baumanii. 

Profesor Paul Dyson ze Swansea University nový objev komentoval slovy: „Tento kmen je účinný proti čtyřem ze šesti patogenů, které odolávají antibiotikům. Náš objev je velmi důležitý krok pro poražení antibiotické rezistence.“ Podle Dysona je tento objev také důležitý v tom, že ukazuje, jak zásadní je znalost lidové nebo tradiční medicíny: „Naše výsledky poukazují na to, že se vyplatí studovat folklor a tradiční lékařské metody. Vědci, historici a archeologové mohou všichni s tímto úkolem pomoci. Zdá se, že řešení na velmi současný problém se nachází v moudrosti našich předků.“

Tento objev ještě neznamená, že se do pár měsíců do lékáren dostanou superúčinné léčivé látky. Výzkum vlastností, vedlejších účinků i případných rizik nově objevené látky může trvat i několik let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 10 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 12 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 12 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.