V Česku objevili nový druh pavouka, šestiočku ale pomalu zabíjí houstnutí lesů

V České republice byl objeven nový druh pavouka. Takzvaná šestiočka vidlozubá z čeledi šestiočkovitých se vyskytuje v řídkých doubravách v teplých oblastech jižní Moravy a východních Čech, nejdále na západ pak na teplých stráních u obcí Hradčany a Žehuň u Poděbrad. Informoval o tom Milan Řezáč z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Pavouka prý ohrožuje zahušťování lesů.

Pavouk je nezaměnitelný dopředu namířenými prohnutými kusadly. Živí se výhradně opancéřovanými korýšky – stínkami a svinkami, k jejichž lovu vyvinul specializovanou uchopovací taktiku umožněnou právě kusadly. Díky jejich tvaru je schopen stínky a svinky podebrat a kousnout do měkkého bříška.

Samečci nejsou jako u jiných druhů pavouků po kopulaci zkonzumováni samicí, za svůj poměrně dlouhý život se páří s více samicemi. Své nejbližší příbuzné, od kterých se výrazně liší například počtem chromozomů, má šestiočka vidlozubá v severní Itálii, jižní Francii a severovýchodním Španělsku.

Zahušťování lesů pavouka zabíjí. A nejen jeho

Z Česka ale nově objevený druh mizí. Důvodem je podle Řezáče lesnická politika, která dlouhodobě podporuje husté lesy. Vytrácejí se tak prosvětlené doubravy. „To má za následek mizení nejen sotva objeveného druhu, ale celé řady dalších organismů s podobnými ekologickými nároky,“ uvedl Řezáč.

Latinské jméno šestiočky vidlozubé je Dysdera cechica. Dosud nesly druhy organismů pojmenované po Česku jména bohemicus/ca/cum či moravicus/ca/cum. Šestiočka vidlozubá se však vyskytuje v Čechách i na Moravě, proto bylo její jméno odvozeno od jména Cechia, latinského ekvivalentu jména Česko. „Šestiočka vidlozubá je tak úplně prvním organismem nesoucím toto jméno naší země,“ dodal Řezáč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.