U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila ruská loď s androidem na palubě

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

„Zakotvení potvrzeno!“ oznámil na Twitteru americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten poznamenal, že loď a stanice se spojily v 5:08 SELČ. Orbitální komplex se v té době nacházel asi čtyři sta kilometrů nad východním Mongolskem.

Loď Sojuz MS-14 odstartovala z kosmodromu Bajkonur minulý čtvrtek k letu, který má prověřit slučitelnost nosné rakety Sojuz-2.1a s pilotovanými loděmi z řady Sojuz MS. Na palubě lodi proto nebyl žádný astronaut, pouze člověku podobný robot Fjodor, který nese také identifikační označení Skybot F-850. Měří 1,8 metru a váží 160 kilogramů.

V sobotu ráno SELČ se loď MS-14 měla automaticky připojit k ISS, ale v jisté chvíli se přestala ke stanici přibližovat a začala se od ní náhle vzdalovat. Podle expertů byla chyba na straně stanice.

Dva týdny s androidem

Fjodor na ISS stráví zhruba dva týdny. Za tu dobu by se měl sžívat se zdejší lidskou posádkou a učit se pohybovat v prostředí s nulovou gravitací. Sbírá rovněž telemetrická data a údaje o silách při letu.

Do budoucna se také předpokládá, že by mohl pracovat na místech, která jsou pro lidi příliš nebezpečná, nebo že by mohl být vyslán na dlouhé kosmické cesty. Android je pojištěný na 4,4 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy korun).

Rusko od roku 2002 používalo na dopravu lidské posádky na ISS rakety Sojuz-FG. Od roku 2020 chce však přejít na Sojuzy 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Roskosmos letem s Fjodorem na palubě testuje nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 1 hhodinou

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 2 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 5 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025
Načítání...