U Mezinárodní vesmírné stanice zakotvila ruská loď s androidem na palubě

Ruská vesmírná loď Sojuz MS-14 s androidem Fjodorem na palubě v noci na druhý pokus úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Sobotní pokus o připojení k orbitálnímu komplexu se nezdařil kvůli závadě na naváděcím systému stanice.

„Zakotvení potvrzeno!“ oznámil na Twitteru americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten poznamenal, že loď a stanice se spojily v 5:08 SELČ. Orbitální komplex se v té době nacházel asi čtyři sta kilometrů nad východním Mongolskem.

Loď Sojuz MS-14 odstartovala z kosmodromu Bajkonur minulý čtvrtek k letu, který má prověřit slučitelnost nosné rakety Sojuz-2.1a s pilotovanými loděmi z řady Sojuz MS. Na palubě lodi proto nebyl žádný astronaut, pouze člověku podobný robot Fjodor, který nese také identifikační označení Skybot F-850. Měří 1,8 metru a váží 160 kilogramů.

V sobotu ráno SELČ se loď MS-14 měla automaticky připojit k ISS, ale v jisté chvíli se přestala ke stanici přibližovat a začala se od ní náhle vzdalovat. Podle expertů byla chyba na straně stanice.

Dva týdny s androidem

Fjodor na ISS stráví zhruba dva týdny. Za tu dobu by se měl sžívat se zdejší lidskou posádkou a učit se pohybovat v prostředí s nulovou gravitací. Sbírá rovněž telemetrická data a údaje o silách při letu.

Do budoucna se také předpokládá, že by mohl pracovat na místech, která jsou pro lidi příliš nebezpečná, nebo že by mohl být vyslán na dlouhé kosmické cesty. Android je pojištěný na 4,4 miliardy rublů (asi 1,5 miliardy korun).

Rusko od roku 2002 používalo na dopravu lidské posádky na ISS rakety Sojuz-FG. Od roku 2020 chce však přejít na Sojuzy 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Roskosmos letem s Fjodorem na palubě testuje nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...