Svět prohrává válku s globálním oteplováním, píše The Economist

Země začíná připomínat obří přímotop, přičemž většina obyvatel planety vnímá klimatické změny jako vážnou hrozbu. Experti varují, že státy poháněné uhlím, plynem či naftou nedokážou změnit zaběhlý systém. Asie spotřebovává zhruba o 40 procent elektřiny více než před dvanácti lety. Ovšem podle britského týdeníku The Economist je největším nepřítelem klimatická lhostejnost.

Plameny z divokých požárů pustoší krajinu severní polokoule od Kalifornie po Sibiř, v Řecku minulý týden zabily 91 lidí. Obyvatele mnoha zemí dusí úmorná vedra, kvůli kterým jen v Japonsku zemřelo 125 lidí. Pohromy, které byly kdysi považovány za extrémní výkyvy počasí, jsou nyní běžné.

Ačkoli se zdálo, že sebezáchovné instinkty povedou obyvatele světa k vítězství nad globálním oteplováním, zatím s ním prohrávají, napsal týdeník The Economist.

Vědci již delší dobu upozorňují, že s oteplováním planety, která je v současnosti zhruba o jeden stupeň Celsia teplejší než v době, kdy vzplála první pec průmyslové éry, se počasí zblázní. Podle jedné předběžné analýzy by pravděpodobnost, že nastane takové horoucí léto jako nyní v Evropě, byla bez lidmi způsobeného globálního oteplování poloviční.

Jádro? Slunce? Paradoxně vítězí uhlí

Čím jasnější je dopad klimatických změn, tím větší jsou i výzvy, které lidstvo čekají. Tři roky poté, co se státy v Paříži zavázaly udržet nárůst teplot pod dvěma stupni v porovnání s předindustriální érou, emise skleníkových plynů opět rostou. Totéž platí o investicích do ropy a plynu. V roce 2017 vzrostla poprvé po čtyřech letech poptávka po uhlí.

Dotace na obnovitelné zdroje energie, tedy na solární a větrnou energii, se mnohde snižují. Jaderná energie, která klimatu neškodí, je drahá a nepopulární. Chtělo by se říci, že jde o přechodné nezdary a že lidstvo se svým sebezáchovným instinktem se nakonec dopracuje k vítězství nad globálním oteplováním. Ale ve skutečnosti tuto válku prohrává.

Ne že by nedocházelo vůbec k žádnému pokroku. Solární panely, větrné turbíny a další technologie jsou lacinější a efektivnější a jejich využití roste. Loni se ve světě prodalo přes milion elektromobilů. V některých slunných místech je nyní obnovitelná energie lacinější než uhlí.

Obavy veřejnosti vzrůstají. Průzkum v osmatřiceti státech loni ukázal, že 61 procent lidí považuje klimatické změny za vážnou hrozbu. Větší obavy vyvolávají již jen teroristé z Islámského státu. Investoři na Západě se obracejí zády k firmám fungujícím na bázi ropy a uhlí. Mnoho amerických měst chce pokračovat v ekologicky odpovědné politice navzdory rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa opustit dohodu z Paříže. Ve smogem zahlcené Číně a Indii se lidé dusící se zplodinami snaží přesvědčit vlády, aby přehodnotily plány, které počítají s elektrifikací založenou na uhlí.

Tři zádrhele: Asie, netečnost mocných a technické nároky

Optimisté tvrdí, že svět bez uhlíkových emisí je na dosah. Ale vzhledem k tomu, jak je těžké dosáhnout dohody o společném cíli a prosadit ji, to bude mimořádně složité. 

Jedním z důvodů je nárůst poptávky po energii, zvláště v rozvíjející se Asii. V letech 2006 až 2016 spotřeba energie u tamních ekonomicky rostoucích zemí šla vzhůru o 40 procent. Spotřeba uhlí, které je s přehledem nejšpinavějším fosilním palivem, rostla o 3,1 procenta ročně. Elektřina z fosilních paliv se snáz napojí na současnou rozvodnou energetickou síť, než obnovitelné zdroje závislé na počasí.

Druhou příčinou je ekonomická a politická netečnost. Čím více daná země spotřebovává fosilních paliv, tím hůř se jich zbavuje. Mocné lobby a voliči stojící za nimi stále udržují uhlí jako významnou součást energetického mixu. Změna zaběhlého systému může trvat roky. Británie teprve loni zažila první den od průmyslové revoluce v 19. století, kdy se nemusela spoléhat na uhlí.

Posledním důvodem je technická náročnost omezování uhlíkových emisí v odvětvích mimo energetiku. Ocelářství, výroba cementu, zemědělství, doprava a další ekonomické aktivity způsobují více než polovinu světových emisí uhlíku. Technicky je náročnější je omezit než u výroby elektřiny a také je chrání zájmy jednotlivých odvětví. A úspěchy se mohou ukázat jako iluze. Třeba více než milion čínských elektromobilů jezdí na elektřinu vyráběnou z více než dvou třetin z uhlí, a tak tyto elektromobily produkují víc oxidu uhličitého než některé úsporné vozy na benzin.

Oteplování, které zažehne změnu

Svět má dostatek nápadů, jak cílů z Paříže dosáhnout. Asi 70 zemí a regionů odpovědných za pětinu všech emisí zdaňuje uhlíkové emise. Technici pracují na výkonných přenosových soustavách, oceli bez uhlíku, dokonce na cementu, jehož výroba pohltí víc oxidu uhličitého než ho vypustí do vzduchu. Všechny tyto snahy a ještě další – včetně výzkumu, jak odrážet sluneční světlo zpět do vesmíru – by se měly zintenzivnit.

Ale všechny tyto metody mnoho nezachrání, pokud se přímo nepostavíme klimatické lhostejnosti. Západní země zbohatly vývojem průmyslu založeného na uhlíkových emisích. Musí dodržet svůj závazek z Paříže pomoci chudším státům, aby se přizpůsobily teplejší Zemi a omezovaly budoucí emise, aniž by obětovaly růst potřebný k mýcení chudoby.

Předejít změně klimatu bude mít krátkodobé finanční náklady – i když posun od uhlíku může nakonec ekonomiku obohatit, stejně jako to ve 20. století učinil přechod k elektřině a autům používajícím fosilní paliva.

Klíčovou roli mají politici, aby zdůvodňovali a hájili reformu a zajistili, aby tíhu změny nenesli ti nejzranitelnější. Možná, že jim globální oteplování pomůže zažehnout kolektivní vůli. Naneštěstí to ale vypadá, že svět se předtím ještě hodně oteplí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 14 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 15 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 16 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.