Svět prohrává válku s globálním oteplováním, píše The Economist

Země začíná připomínat obří přímotop, přičemž většina obyvatel planety vnímá klimatické změny jako vážnou hrozbu. Experti varují, že státy poháněné uhlím, plynem či naftou nedokážou změnit zaběhlý systém. Asie spotřebovává zhruba o 40 procent elektřiny více než před dvanácti lety. Ovšem podle britského týdeníku The Economist je největším nepřítelem klimatická lhostejnost.

Plameny z divokých požárů pustoší krajinu severní polokoule od Kalifornie po Sibiř, v Řecku minulý týden zabily 91 lidí. Obyvatele mnoha zemí dusí úmorná vedra, kvůli kterým jen v Japonsku zemřelo 125 lidí. Pohromy, které byly kdysi považovány za extrémní výkyvy počasí, jsou nyní běžné.

Ačkoli se zdálo, že sebezáchovné instinkty povedou obyvatele světa k vítězství nad globálním oteplováním, zatím s ním prohrávají, napsal týdeník The Economist.

Vědci již delší dobu upozorňují, že s oteplováním planety, která je v současnosti zhruba o jeden stupeň Celsia teplejší než v době, kdy vzplála první pec průmyslové éry, se počasí zblázní. Podle jedné předběžné analýzy by pravděpodobnost, že nastane takové horoucí léto jako nyní v Evropě, byla bez lidmi způsobeného globálního oteplování poloviční.

Jádro? Slunce? Paradoxně vítězí uhlí

Čím jasnější je dopad klimatických změn, tím větší jsou i výzvy, které lidstvo čekají. Tři roky poté, co se státy v Paříži zavázaly udržet nárůst teplot pod dvěma stupni v porovnání s předindustriální érou, emise skleníkových plynů opět rostou. Totéž platí o investicích do ropy a plynu. V roce 2017 vzrostla poprvé po čtyřech letech poptávka po uhlí.

Dotace na obnovitelné zdroje energie, tedy na solární a větrnou energii, se mnohde snižují. Jaderná energie, která klimatu neškodí, je drahá a nepopulární. Chtělo by se říci, že jde o přechodné nezdary a že lidstvo se svým sebezáchovným instinktem se nakonec dopracuje k vítězství nad globálním oteplováním. Ale ve skutečnosti tuto válku prohrává.

Ne že by nedocházelo vůbec k žádnému pokroku. Solární panely, větrné turbíny a další technologie jsou lacinější a efektivnější a jejich využití roste. Loni se ve světě prodalo přes milion elektromobilů. V některých slunných místech je nyní obnovitelná energie lacinější než uhlí.

Obavy veřejnosti vzrůstají. Průzkum v osmatřiceti státech loni ukázal, že 61 procent lidí považuje klimatické změny za vážnou hrozbu. Větší obavy vyvolávají již jen teroristé z Islámského státu. Investoři na Západě se obracejí zády k firmám fungujícím na bázi ropy a uhlí. Mnoho amerických měst chce pokračovat v ekologicky odpovědné politice navzdory rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa opustit dohodu z Paříže. Ve smogem zahlcené Číně a Indii se lidé dusící se zplodinami snaží přesvědčit vlády, aby přehodnotily plány, které počítají s elektrifikací založenou na uhlí.

Tři zádrhele: Asie, netečnost mocných a technické nároky

Optimisté tvrdí, že svět bez uhlíkových emisí je na dosah. Ale vzhledem k tomu, jak je těžké dosáhnout dohody o společném cíli a prosadit ji, to bude mimořádně složité. 

Jedním z důvodů je nárůst poptávky po energii, zvláště v rozvíjející se Asii. V letech 2006 až 2016 spotřeba energie u tamních ekonomicky rostoucích zemí šla vzhůru o 40 procent. Spotřeba uhlí, které je s přehledem nejšpinavějším fosilním palivem, rostla o 3,1 procenta ročně. Elektřina z fosilních paliv se snáz napojí na současnou rozvodnou energetickou síť, než obnovitelné zdroje závislé na počasí.

Druhou příčinou je ekonomická a politická netečnost. Čím více daná země spotřebovává fosilních paliv, tím hůř se jich zbavuje. Mocné lobby a voliči stojící za nimi stále udržují uhlí jako významnou součást energetického mixu. Změna zaběhlého systému může trvat roky. Británie teprve loni zažila první den od průmyslové revoluce v 19. století, kdy se nemusela spoléhat na uhlí.

Posledním důvodem je technická náročnost omezování uhlíkových emisí v odvětvích mimo energetiku. Ocelářství, výroba cementu, zemědělství, doprava a další ekonomické aktivity způsobují více než polovinu světových emisí uhlíku. Technicky je náročnější je omezit než u výroby elektřiny a také je chrání zájmy jednotlivých odvětví. A úspěchy se mohou ukázat jako iluze. Třeba více než milion čínských elektromobilů jezdí na elektřinu vyráběnou z více než dvou třetin z uhlí, a tak tyto elektromobily produkují víc oxidu uhličitého než některé úsporné vozy na benzin.

Oteplování, které zažehne změnu

Svět má dostatek nápadů, jak cílů z Paříže dosáhnout. Asi 70 zemí a regionů odpovědných za pětinu všech emisí zdaňuje uhlíkové emise. Technici pracují na výkonných přenosových soustavách, oceli bez uhlíku, dokonce na cementu, jehož výroba pohltí víc oxidu uhličitého než ho vypustí do vzduchu. Všechny tyto snahy a ještě další – včetně výzkumu, jak odrážet sluneční světlo zpět do vesmíru – by se měly zintenzivnit.

Ale všechny tyto metody mnoho nezachrání, pokud se přímo nepostavíme klimatické lhostejnosti. Západní země zbohatly vývojem průmyslu založeného na uhlíkových emisích. Musí dodržet svůj závazek z Paříže pomoci chudším státům, aby se přizpůsobily teplejší Zemi a omezovaly budoucí emise, aniž by obětovaly růst potřebný k mýcení chudoby.

Předejít změně klimatu bude mít krátkodobé finanční náklady – i když posun od uhlíku může nakonec ekonomiku obohatit, stejně jako to ve 20. století učinil přechod k elektřině a autům používajícím fosilní paliva.

Klíčovou roli mají politici, aby zdůvodňovali a hájili reformu a zajistili, aby tíhu změny nenesli ti nejzranitelnější. Možná, že jim globální oteplování pomůže zažehnout kolektivní vůli. Naneštěstí to ale vypadá, že svět se předtím ještě hodně oteplí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 15 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 17 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 18 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 20 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled