Svaly pro seniory. Čeští vědci vyvíjí lék proti křehkosti starých lidí

Úbytku svalové hmoty a síly ve stáří by v budoucnu mohlo zabránit léčivo, na jehož vývoji se podílejí vědci z Univerzity Karlovy ve spolupráci s farmaceutickými firmami v rámci projektu SPRINTT. Na dnešní tiskové konferenci představila tento projekt Eva Topinková z Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Projekt SPRINTT, který zkoumá fyzickou křehkost seniorů, patří podle Topinkové mezi velké evropské projekty, v nichž farmaceutický průmysl významně přispívá svými znalostmi a zkušenostmi s uplatněním výsledků ze základního výzkumu v klinické praxi. Jeho náklady jsou asi 54 milionů eur, zhruba 30 milionů eur platí Evropská unie a 20 milionů eur financují věcným plněním farmaceutické firmy.

Nahrávám video

Topinková uvedla, že lékaři dnes nejsou zvyklí diagnostikovat fyzickou křehkost seniorů neboli sarkopenii. Ta je příčinou, proč starší lidé pomaleji chodí, zvedají málo nohy nebo častěji padají, což někdy bývá příčinou různých úrazů a dalších potíží. Problémem údajně trpí pět procent sedmdesátníků a 30 procent osmdesátníků.

Více svalů pro seniory

Vědci chtějí v projektu, který je plánován do roku 2019, ověřit efektivitu a ekonomickou nákladnost nového léčebného postupu proti fyzické křehkosti seniorů. V klinické studii se ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem snaží identifikovat biomarkery pro rozeznání sarkopenie a pro monitorování průběhu a úspěšnosti léčby.

Nahrávám video

„Ukazuje se, že stimulací některých receptorů by mohlo dojít k růstu svalové hmoty a síly, což by bylo důležité pro pacienty na dialýze nebo po operaci krčku, kdy nemohou být fyzicky zatěžováni,“ řekla Topinková. Jako příklad léčiva, které je v současnosti v klinickém testování a mohlo by pomoct zabránit úniku svalové hmoty, uvedla látku bimagrumab.

Evropa rozdává peníze na vědu

Evropská iniciativa IMI 2 počítá do roku 2024 s rozdělením zhruba 3,23 miliardy eur, tedy asi 88 miliardy korun. Zapojují se do ní konsorcia složená z firem a akademických pracovišť. Česká akademická sféra v jejím rámci zatím uspěla jako člen mezinárodních konsorcií v celkem šesti projektech. Podpořený byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či účinnější očkování proti černému kašli.

Univerzita Karlova uzavřela loni v létě memorandum o spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Její rektor Tomáš Zima dnes také zdůraznil, že výhody spolupráce jsou oboustranné. Zatímco univerzita přispívá ke spolupráci například absolventy, výsledky výzkumu či unikátními přístroji, z průmyslové sféry na oplátku získává zakázky na smluvní výzkum, možnost uplatnění výsledků svých projektů v praxi či stáže pro své studenty.

AIFP sdružuje 30 členských společností, které vyvíjejí a uvádějí na trh nové, účinnější a bezpečnější přípravky. Je členem Evropské federace farmaceutických společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 6 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 9 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 11 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 11 hhodinami
Načítání...