Svaly pro seniory. Čeští vědci vyvíjí lék proti křehkosti starých lidí

Úbytku svalové hmoty a síly ve stáří by v budoucnu mohlo zabránit léčivo, na jehož vývoji se podílejí vědci z Univerzity Karlovy ve spolupráci s farmaceutickými firmami v rámci projektu SPRINTT. Na dnešní tiskové konferenci představila tento projekt Eva Topinková z Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Projekt SPRINTT, který zkoumá fyzickou křehkost seniorů, patří podle Topinkové mezi velké evropské projekty, v nichž farmaceutický průmysl významně přispívá svými znalostmi a zkušenostmi s uplatněním výsledků ze základního výzkumu v klinické praxi. Jeho náklady jsou asi 54 milionů eur, zhruba 30 milionů eur platí Evropská unie a 20 milionů eur financují věcným plněním farmaceutické firmy.

Nahrávám video

Topinková uvedla, že lékaři dnes nejsou zvyklí diagnostikovat fyzickou křehkost seniorů neboli sarkopenii. Ta je příčinou, proč starší lidé pomaleji chodí, zvedají málo nohy nebo častěji padají, což někdy bývá příčinou různých úrazů a dalších potíží. Problémem údajně trpí pět procent sedmdesátníků a 30 procent osmdesátníků.

Více svalů pro seniory

Vědci chtějí v projektu, který je plánován do roku 2019, ověřit efektivitu a ekonomickou nákladnost nového léčebného postupu proti fyzické křehkosti seniorů. V klinické studii se ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem snaží identifikovat biomarkery pro rozeznání sarkopenie a pro monitorování průběhu a úspěšnosti léčby.

Nahrávám video

„Ukazuje se, že stimulací některých receptorů by mohlo dojít k růstu svalové hmoty a síly, což by bylo důležité pro pacienty na dialýze nebo po operaci krčku, kdy nemohou být fyzicky zatěžováni,“ řekla Topinková. Jako příklad léčiva, které je v současnosti v klinickém testování a mohlo by pomoct zabránit úniku svalové hmoty, uvedla látku bimagrumab.

Evropa rozdává peníze na vědu

Evropská iniciativa IMI 2 počítá do roku 2024 s rozdělením zhruba 3,23 miliardy eur, tedy asi 88 miliardy korun. Zapojují se do ní konsorcia složená z firem a akademických pracovišť. Česká akademická sféra v jejím rámci zatím uspěla jako člen mezinárodních konsorcií v celkem šesti projektech. Podpořený byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či účinnější očkování proti černému kašli.

Univerzita Karlova uzavřela loni v létě memorandum o spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Její rektor Tomáš Zima dnes také zdůraznil, že výhody spolupráce jsou oboustranné. Zatímco univerzita přispívá ke spolupráci například absolventy, výsledky výzkumu či unikátními přístroji, z průmyslové sféry na oplátku získává zakázky na smluvní výzkum, možnost uplatnění výsledků svých projektů v praxi či stáže pro své studenty.

AIFP sdružuje 30 členských společností, které vyvíjejí a uvádějí na trh nové, účinnější a bezpečnější přípravky. Je členem Evropské federace farmaceutických společností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 7 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...