Úbytku svalové hmoty a síly ve stáří by v budoucnu mohlo zabránit léčivo, na jehož vývoji se podílejí vědci z Univerzity Karlovy ve spolupráci s farmaceutickými firmami v rámci projektu SPRINTT. Na dnešní tiskové konferenci představila tento projekt Eva Topinková z Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Svaly pro seniory. Čeští vědci vyvíjí lék proti křehkosti starých lidí
Projekt SPRINTT, který zkoumá fyzickou křehkost seniorů, patří podle Topinkové mezi velké evropské projekty, v nichž farmaceutický průmysl významně přispívá svými znalostmi a zkušenostmi s uplatněním výsledků ze základního výzkumu v klinické praxi. Jeho náklady jsou asi 54 milionů eur, zhruba 30 milionů eur platí Evropská unie a 20 milionů eur financují věcným plněním farmaceutické firmy.
Počet trestných činů páchaných na seniorech roste (zdroj: ČT24)
Topinková uvedla, že lékaři dnes nejsou zvyklí diagnostikovat fyzickou křehkost seniorů neboli sarkopenii. Ta je příčinou, proč starší lidé pomaleji chodí, zvedají málo nohy nebo častěji padají, což někdy bývá příčinou různých úrazů a dalších potíží. Problémem údajně trpí pět procent sedmdesátníků a 30 procent osmdesátníků.
Více svalů pro seniory
Vědci chtějí v projektu, který je plánován do roku 2019, ověřit efektivitu a ekonomickou nákladnost nového léčebného postupu proti fyzické křehkosti seniorů. V klinické studii se ve spolupráci s farmaceutickým průmyslem snaží identifikovat biomarkery pro rozeznání sarkopenie a pro monitorování průběhu a úspěšnosti léčby.
Průzkum: Třetina mladých považuje seniory za přítěž (zdroj: ČT24)
„Ukazuje se, že stimulací některých receptorů by mohlo dojít k růstu svalové hmoty a síly, což by bylo důležité pro pacienty na dialýze nebo po operaci krčku, kdy nemohou být fyzicky zatěžováni,“ řekla Topinková. Jako příklad léčiva, které je v současnosti v klinickém testování a mohlo by pomoct zabránit úniku svalové hmoty, uvedla látku bimagrumab.
Evropa rozdává peníze na vědu
Evropská iniciativa IMI 2 počítá do roku 2024 s rozdělením zhruba 3,23 miliardy eur, tedy asi 88 miliardy korun. Zapojují se do ní konsorcia složená z firem a akademických pracovišť. Česká akademická sféra v jejím rámci zatím uspěla jako člen mezinárodních konsorcií v celkem šesti projektech. Podpořený byl například výzkum zaměřený na roztroušenou sklerózu, stařeckou křehkost, revmatoidní artritidu či účinnější očkování proti černému kašli.
Univerzita Karlova uzavřela loni v létě memorandum o spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Její rektor Tomáš Zima dnes také zdůraznil, že výhody spolupráce jsou oboustranné. Zatímco univerzita přispívá ke spolupráci například absolventy, výsledky výzkumu či unikátními přístroji, z průmyslové sféry na oplátku získává zakázky na smluvní výzkum, možnost uplatnění výsledků svých projektů v praxi či stáže pro své studenty.
AIFP sdružuje 30 členských společností, které vyvíjejí a uvádějí na trh nové, účinnější a bezpečnější přípravky. Je členem Evropské federace farmaceutických společností.