Lékaři varují, že Česko není připravené na stárnutí populace a také nemá systém dlouhodobé péče o seniory. Přitom se lidé budou dožívat stále vyššího věku. Podle odhadů demografů by mohlo v roce 2025 žít v Česku skoro 600 tisíc lidí starších 80 let.
V současnosti mají muži podle statistické ročenky naději dožít se skoro 76, u žen jen to pak 82 let. Za posledních 15 let se tak délka dožití prodloužila v prvním případě o 4,2 roku, u žen pak o 3,4 roku.
V příštích letech se proto bude zvyšovat podíl lidí starších 80 let: v roce 2025 by mělo být v Česku podle odhadů přes 215 tisíc mužů a přes 375 tisíc žen. V roce 2050 by pak mohlo oslavit 80. narozeniny skoro půl milionu mužů a necelých 700 tisíc žen.
„Indikátorem kvality života jsou roky prožité ve zdraví. Pro českou populaci je to nyní 62 let a nezměnilo se to od roku 1962,“ řekla ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová s tím, že k prodloužení střední délky života nedochází v části života prožité ve zdraví a příliš se nevyvíjí ani služby pro seniory.
Chybí hlavně provázanost sociálního a zdravotního systému
Největším problémem je podle odborníků nedostatečná provázanost zdravotního a sociálního systému. „Zákony, které vydává ministerstvo zdravotnictví, se naprosto míjejí se zákony, které vydává ministerstvo práce a sociálních věcí,“ upozornil místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala.
- S tím, jak populace stárne, roste i potřeba přizpůsobit seniorům prostředí, kde žijí. Světová zdravotnická organizace proto vytvořila program Města přátelská seniorům. Zapojené obce slouží jako inspirace, jak zlepšit příležitosti pro aktivitu a zdraví seniorů. Projekt Města přátelská seniorům funguje po celém světě. V Česku se do programu zapojilo už přes padesát obcí.
Zástupci lékařské společnosti, kanceláře Světové zdravotnické organizace a geriatři vyzvali vládu, aby se situací začala okamžitě zabývat, a navrhují zavedení takzvaného ošetřovatelského pojištění, které funguje například v Německu. „Když to u sousedů dobře funguje, tak nevím, proč bychom měli vymýšlet nějaké složité modely,“ myslí si o ošetřovatelském pojištění Fiala. Podle ministryně práce to není řešení a s vlastním zákonem chce přijít do podzimu.
„Je nezbytné přijmout reformu a zajistit systém, který se přizpůsobí starým lidem, aby starší populace co nejdéle zůstala soběstačná,“ uvedla šéfka kanceláře Světové zdravotnické organizace v Praze Alena Šteflová. Podle ní český systém „není úplně dobře nastaven a výsledek je alarmující“.
Systém dlouhodobé péče zahrnuje zdravotní i sociální služby. Podle místopředsedy Asociace českých a moravských nemocnic Petra Fialy však zodpovědné resorty – konkrétně ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí - na vytvoření modelu nespolupracují. „Už dvacet let nic nevyřešily. Pro politiky to není priorita.“
Podle něj je největší překážkou financování - zdravotní pojišťovny prý nechtějí hradit péči v sociálních službách a ministerstvo práce zase nechce přispívat na léčbu. Experti přitom podotýkají, že péče o nesoběstačné klienty v domovech pro seniory a v léčebnách dlouhodobě nemocných je stejná a také stejně stojí. „Nejvíc na dvoukolejnost financování doplácejí pacienti a klienti, ať už jsou ,sociální' nebo ,zdravotní', a ti, kdo se o ně starají,“ dodal Fiala.
Experti proto doporučují zavést ošetřovatelské pojištění, které existuje například v Německu. Do něho by se měla vyčlenit část peněz ze zdravotního a část peněz ze sociálního pojištění. Podle předběžných odhadů by mohlo jít celkem o 40–50 miliard.
Základ udržení zdraví: Dostatek pohybu
Akční plán pro zdravé stárnutí v Evropě Světové zdravotnické organizace má následující priority: jedním z cílů je zajistit seniorům dostatečnou pohybovou aktivitu, dalším bodem je prevence pádů. Častým úrazem, který seniory trvale připoutá na lůžko, je totiž zlomený krček. Dále mezi priority patří očkování starší populace a prevence infekčních onemocnění. Důraz klade také na podporu neformální péče a společenského začlenění seniorů.
Na to, jak bude senior žít - hlavně z hlediska zdravotních obtíží - má zásadní vliv životní styl. Rozhodující pro stáří je věk mezi padesátkou a šedesátkou. To, jak se člověk v té době o sebe stará, má podle odborníků zásadní vliv. „Ten, kdo aktivně žil mezi 50 a 60 lety, velmi pravděpodobně bude žít aktivně i potom a jeho stáří pak bude zdravé,“ řekl předseda České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina.
Ve věku 50+ by měla být převaha aerobních aktivit vytrvalostního charakteru, doporučován je běh, rychlá chůze, běžkování nebo jízda na kole. Další doporučení jsou pak stejná jako pro všechny ostatní věkové skupiny, lidé by měli myslet na prevenci a pravidelně a zdravě jíst.
