S hledáním nových planet mimo sluneční soustavu pomůže počítačová hra

Tento týden přinesl pro výzkum exoplanet obrovský pokrok: NASA oznámila, že v soustavě Trappist-1 se nachází sedm planet podobných Zemi, tři dokonce v tzv. obyvatelné zóně. Pozornost astronomů i veřejnosti se k exoplanetám upírá stále více. Najít je, je však i s nejmodernějšími metodami a technologickými nástroji stále velmi náročné.

Vyžaduje to obrovské množství času, takže se astronomové ohlížejí po „alternativních cestách“, jak se s touto výzvou vypořádat. Poslední pokus se nese ve znamení crowdsourcingu; ve zkratce za vědce udělá práci někdo jiný – v tomto případě hráči jedné z nejoblíbenějších počítačových her ve světě.

Masivní multiplayerová hra EVE Online vznikla už roku 2003; hráči v ní představují piloty vesmírných lodí. Mohou cestovat až po 5000 slunečních soustavách v herním vesmíru pomocí bran. Pokaždé, když hráč takto letí, hra načítá nový region. Což při komplexnosti soustav znamená, že to nějakou dobu trvá. A tento čas teď budou moci hráči vyplnit tím, že budou pátrat po reálných planetách v opravdovém vesmíru.

Hra tuto možnost již jednou nabídla v rámci projektu Discovery. Hráči mohli pomáhat s klasifikací lidských proteinů tím, že popisovali tvary na obrázcích. Tehdy to byl extrémní úspěch, vědci dostali přes 25 milionů hráči zpracovaných analýz. Velmi podobně to bude nyní vypadat také s poznáváním exoplanet. Na tomto výzkumu se podílí kromě vývojářů hry také několik vědeckých a výzkumných institucí: Massively Multiplayer Online Science (MMOS), Univerzita v Rejkjavíku a Ženevská univerzita.

Hra bude „pilotům“ nabízet snímky z databází vesmírných objektů a hráči je budou muset nějakým způsobem hodnotit a popisovat – tvůrci zatím přesný mechanismus nepopsali. Pokud se dostatečný počet hráčů shodne na popisu, algoritmus pošle fotografii astronomům s tím, že je na snímku něco zajímavého, buď exoplaneta, anebo přinejmenším nějaká anomálie.

Astronomové si tak ušetří spousty času, který by strávili tímto relativně nudným předvýběrem, zatímco hráči si budou moci vydělat hledáním drobné, ale unikátní odměny ve hře. Další informace o projektu budou zveřejněné již na jaře letošního roku. Osobností, která vše zaštítila, je slavný astronom Michael Mayor, objevitel vůbec první známé exoplanety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 10 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 12 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 15 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 17 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 19 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 20 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
22. 9. 2026

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.