Rusko opět odkládá start modulu Nauka. K ISS poletí až v roce 2021

Rusko znovu posunulo dlouho připravované vyslání víceúčelového laboratorního modulu Nauka k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). V projevu na kosmodromu Vostočnyj to oznámil šéf agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Modul, který je ve výrobě od roku 1995, by měl podle něj odstartovat možná až počátkem roku 2021.

Nauka je dnes už pomalu mytickým doplňkem ruské sekce mezinárodního vědeckého komplexu, který využívají lidé na oběžné dráze kolem Země trvale od roku 2000. Kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění opakovaně odkládalo.

V roce 2013 se musel už hotový modul vrátit do výrobních hal kvůli problémům s pohonným systémem. Loni v dubnu Roskosmos oznámil, že letos už modul poletí. Rogozin pak ale za datum startu označil začátek příštího roku, později léto 2020.

Start: 2021

Modul by měl měřit kolem 13 metrů a má mít hmotnost asi 20 tun. Evropská kosmická agentura již před několika lety vyrobila robotické rameno, které má být na modulu Nauka umístěno. To ale v současné době odpočívá ve skladu – zatím ho není kam umístit.

Podle nového Rogozinova prohlášení by měl být modul Nauka převezen na startovací rampu kosmodromu Bajkonur příští rok a vystaven předstartovním zkouškám. Se startem se nyní počítá na konci příštího roku nebo na začátku roku 2021, řekl šéf Roskosmosu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 20 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.