Poslechněte si, jak mluvil Ötzi: Experti rekonstruovali jeho hlasivky i hlas

Žil před 5300 let, přesto dnes víme, jak mluvil. Ledovcový muž Ötzi byl objeven před 25 lety; na konferenci k tomuto výročí vědci oznámili výsledky nových výzkumů.

Celý týden se v italském Bolzanu konala konference věnovaná Ötzimu. Právě v Bolzanu jeho skvěle zachovaná mumie totiž v současnosti leží. Pomocí kombinace špičkové technologie vědci dokázali rekonstruovat, jak vypadalo jeho kompletní hlasové ústrojí – a díky tomu pak digitálně rekonstruovali i jeho hlas. Poslechněte si ho:


„Nedokážeme říci, jestli jsme dokázali původní Ötziho hlas rekonstruovat zcela přesně, chybí nám k tomu některé zásadní informace,“ popsal obtížnost takové práce Rolando Füstös, laryngolog, který výzkum vedl. „Ale se dvěma provedenými měřeními jsme určili délku hlasivek i hrtanu, což nám umožnilo přibližně napodobit zvuk opravdového hlasu Ötziho, když ještě žil,“ uvedl Füstös pro web Discovery News.

Hlas starší než pyramidy

  • Výpočetní tomografie (Computed Tomography, CT) je radiologická vyšetřovací metoda, která pomocí rentgenového záření umožňuje zobrazení vnitřností těl živočichů. Metoda se využívá hlavně v oblasti medicíny, kde slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob.

Vědci vycházeli z CT scanů mumie, díky nimž byli schopní rekonstruovat hlasové ústrojí Ötziho. Nejdůležitější jsou sice při vytváření hlasu hlasivky, ale pro výslednou podobu zvuku hraje klíčovou roli hrtan: čím delší hrtan a širší hlasová štěrbina, tím hlubší hlas. To je mj. příčinou toho, proč mají muži hlubší hlas než ženy – na délku hrtanu má vliv hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu.

Italští experti dokázali v počítači zcela rekonstruovat podobu Ötziho hlasového ústrojí. Protože měl ledovcový muž poměrně velkou hlavu a štíhlé tělo, odhadují vědci, že jeho hlas měl frekvenci mezi 100-150 Hz, tedy velmi podobný dnešnímu dospělému muži.

Kdo byl  Ötzi?

Pračlověk, uchovaný za pomoci mocné síly alpského ledovce, za svého života měřil 160 centimetrů – mumie je o něco menší, „scvrkla se“ na pouhých 154 cm. Zaživa Ötzi vážil kolem 50 kilogramů, nosil boty číslo 38 a podle analýzy DNA měl hnědé oči a tmavě hnědé až černé vlasy. Nosil také bradku. Ve své době patřil ke staříkům, v době jeho smrti mu totiž bylo podle archeologů 35 až 40 let, což bylo na dobu měděnou, ve které žil, poměrně hodně. Archeologům i tak ale jeho mumie pomohla doplnit spletitou mozaiku toho, jak se v době měděné žilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.