Online hry, u kterých lidé tráví i desítky hodin týdně, nejsou z hlediska závislosti zdaleka tak nebezpečné, jak se někdy objevuje. Tvrdí to po dlouhém průzkumu brněnští psychologové.
Psychologové z Masarykovy univerzity po zkoumání dat 9500 hráčů zjistili, že známky skutečné závislosti vykazují jen jednotky procent. Zároveň ale upozorňují, že pokud někdo závislý je, může být léčba složitá, protože jde o nový a specifický jev. Výsledky výzkumu dnes univerzita poskytla novinářům.
Online hry umožňují prostřednictvím internetu konfrontaci nebo spolupráci s jinými skutečnými hráči, nejen s umělou inteligencí počítače. Z výzkumu mezi členy herní komunity plyne, že hry mohou zlepšit náladu nebo ulevit od starostí, stejně jako knihy, hudba a televize.
Jak jsou na tom Češi se závislostí? Podívejte se na reportáž:
„Hry samotné mohou za vznik závislosti minimálně. Pokud se někdo do problémů dostane, je to spíše proto, že k tomu měl psychologické předpoklady. Ne proto, že by hrám nešlo odolat,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Lukas Blinka.
Hráči nebudou zabíjet náhodné chodce
Také obavy, že hráči přenesou násilné jednání z počítačové obrazovky do ulic, je prý potřeba mírnit. „Hra uživatele nijak neovládá. Pokud se něco takového stane, dotyčný by to velmi pravděpodobně udělal i bez toho, že by špatné jednání viděl v počítači,“ domnívá se Blinka.
- 5. místo: Counter Strike: Global Offensive hrají asi tři miliony hráčů měsíčně. Hrou stráví přes 250 milionů hodin.
- 4. místo: World of Warcraft sice ztratil mnoho předplatitelů, ale stále ho hraje 5,5 milionu hráčů měsíčně.
- 3. místo: DOTA2 má měsíčně přibližně 10 milionů unikátních hráčů.
- 2. místo: Hearthstone si měsíčně zahraje přibližně 40 milionů hráčů.
- 1. místo: League of Legends je jasným vítězem již několik let za sebou. Měsíčně si ji užívá přes 70 milionů hráčů.
Pobyt ve virtuální realitě hry někdy pomáhá překonat složitou životní situaci, například když mladí lidé přecházejí z jednoho stupně školy na druhý a jejich sociální okolí se proměňuje. Až nadměrný a dlouhodobý pobyt u počítače může uškodit sociálnímu životu a zdraví, které utrpí nedostatkem čerstvého vzduchu a pohybu. Ani tehdy ale ještě nutně nemusí jít o závislost.
Hledají se závislí
- Pojem „závislost na internetu“ se poprvé objevil v roce 1995, když ho vyslovil newyorský psychiatr Ivan Goldberg. Zároveň prohlásil, že „závislost na internetu neexistuje o nic víc než závislost na tenisu, bingu nebo televizi. Lidé mohou přehánět všechno. Nazývat to poruchou je omyl.“
Psychologové budou ve zkoumání náruživých hráčů pokračovat. Proto hledají takové, jimž jejich koníček už přerostl přes hlavu a chtějí se léčit, případně se už léčí. Protože závislost na hrách zřejmě přibude jako nová psychiatrická diagnóza, chtějí výzkumníci svou prací pomoci nejen závislým hráčům samotným, ale i terapeutům, kteří teprve hledají vhodné způsoby léčby. Zájemci o účast v další fázi výzkumu se mohou hlásit na e-mailu lukasblinka@gmail.com.
Nové typy závislostí zkoumá více akademických pracovišť v Česku. Odborníci z první lékařské fakulty Univerzity Karlovy tento týden uvedli, že až pět procent dětí v Česku je závislých na hraní počítačových her, chytrých telefonech či sociálních sítích, případně má s jejich používáním vážný problém.
„Je pět kritérií, podle kterých si můžeme říct, že dítě vykazuje všechny znaky závislosti na internetu,“ informuje brněnský psycholog David Šmahel a za zásadní kritérium označuje konflikt mezi dítětem a školou, rodinou nebo přáteli. Dalšími kritérii jsou: význačnost internetu v dětském životě (čili to, jak často o něm hovoří), zhoršení nálady v okamžicích offline, recidiva a tolerance, „kdy dítě potřebuje stále více času na internetu, aby dosáhlo uspokojení, které z něj má“.
Zmíněné jedno procento dětí v Česku vykazuje všech pět zmíněných znaků, dalších devětadvacet procent minimálně jeden z nich. Šmahel navíc upozorňuje na jiné průzkumy s větším vzorkem respondentů, podle kterých se v Česku může závislost týkat tří až pěti procent malých uživatelů internetu.
Trailer na hru League of Legends:
