Norové přebírají data a „prodávají“ je pod svou hlavičkou, štvou tím Česko i ostatní státy, říká šéf ČHMÚ

Více než na českou předpověď počasí v mobilní aplikaci se Češi často odkazují na norskou. Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder ale tvrdí, že ta česká je pro Česko přesnější, protože porovnává a vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Češi jsou zřejmě jediní Evropané, kteří často používají předpověď počasí od cizího státu, řekl v rozhovoru ke 100. výročí založení ústavu.

„Jsou to zažité názory a změnit je bude nesmírně obtížné. Je to také o hrdosti a mentalitě národa,“ uvedl Rieder. Připustil, že ČHMÚ dlouho žádnou mobilní aplikaci s předpovědí neměl, a tak se stalo, že se Češi začali před několika lety orientovat podle norské, která už byla dostupná. Svoji aplikaci ČHMÚ spustilo teprve před rokem a půl.

Ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder
Zdroj: ČTK

„Fenomén YR.no (norské služby, která vydává předpovědi počasí) je jen v Norsku a u nás. Nikde jinde tomu tak není. Nechci spekulovat, proč tomu tak je v Čechách, ale ostatní státy jsou více hrdé na to, co mají doma. Na co jsou pyšní Češi? Mám pocit, že česká nátura je taková, že téměř všechno, co máme, není nejlepší,“ uvedl.

V Česku využívaný model Aladin, který vypočítává vývoj teplot, srážek, větru a oblačnosti na několik hodin pro území České republiky, považuje Rieder pro předpověď na tři až šest dnů za přesnější než evropský centrální model.

ČHMÚ se chystá pořídit druhý superpočítač za zhruba 80 milionů korun. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi. O výrobci bude jasno během prvního čtvrtletí příštího roku.

Čtrnáct evropských států včetně Norska a Česka denně zasílá aktuální data o počasí do Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí, které sídlí v britském Readingu. Na provozu centra se státy podílejí finančně a posílají sem i své vědce. Zároveň odtud čerpají data, která dále zpracovávají do lokálních předpovědí.

Norský trik

„Jediní Norové berou výsledky z evropského centra, které platí stejně tak Rakušani, Češi i oni, a prezentují v rámci své aplikace pod hlavičkou Norského meteorologického ústavu a norské televize. Řada lidí pak říká: jdu se podívat na Nory, co dávají,“ stěžuje si šéf meteorologů.

Podle rezoluce Světové meteorologické organizace OSN je zakázané, aby jeden stát dělal předpověď počasí pro území jiného státu, mimo jiné z důvodu ochrany vzdušného prostoru. Norové ale podle Riedera fakticky neprovádějí předpověď, pouze přebírají data, která vytvoří evropské centrum a „prodávají“ je pod svojí hlavičkou.

Tato praxe podle Riedera rozčiluje nejen Česko ale i ostatní státy, které se podílejí na fungování Evropského centra pro střednědobou předpověď. Soudit se nemá smysl, myslí si však. „My musíme přesvědčit českou veřejnost, že předpovědi našeho ústavu jsou prostě lepší a kdykoliv dostupné,“ dodal. Jedním z cílů, které si Rieder dal po vstupu do funkce před dvěma lety, je zlepšit komunikaci a prezentaci Českého hydrometeorologického ústavu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 11 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.