Nad Prahou létal excentrický vynálezce v obleku Iron Mana. Sám si ho vyrobil

Nahrávám video

Richard Browning je anglický vynálezce a podnikatel v jedné osobě. Nejvíce se proslavil létajícím tryskovým oblekem Daedalus, díky němuž je schopný létat podobně jako filmový Iron Man. V úterý ho předvedl i v Praze při krátkém letu nad Vltavou.

V dubnu 2017 viděl britský venkov něco výjimečného: nad hrabstvím Wiltshire se vznesl muž oblečený ve futuristickém obleku. Vyletěl sice jen do výšky jednoho a půl metru a ve vzduchu vydržel sotva pár sekund, přesto ho okamžitě média překřtila na „Iron Mana z Wiltshire“. Jeho tryskový oblek poháněný několika kerosinovými motory vznikal dva a půl roku.

Do Prahy se nyní Richard Browning dostal už se značně vylepšeným modelem létajícího skafandru v rámci summitu Singularity University. Koná se na Žofíně a účastní se jej asi dvacítka expertů v oborech, jako je umělá inteligence, genetika, mobilita, bankovnictví nebo biotechnologie.

Browninga podle webu Wired fascinovalo létání odjakživa. Zkoušel i let pomocí vlastních sil, experimentoval s elektromotory, ale nakonec skončil u tryskového pohonu. Inspirovala ho komiksová postava vynálezce Tonyho Starka, který se i ve zfilmovaných příbězích pohybuje vzduchem v létajícím brnění pod přezdívkou Iron Man.

Výsledkem dnes už pětileté práce je lehký exoskelet (kostra), k němuž je připevněno šest  trysek s kombinovaným tahem 130 kilogramů – to znamená, že teoreticky by přesně tuto hmotnost měl systém unést. Na nohách nosí při letu speciální nárazuodolné boty, jež jsou schopné utlumit energii při přistání. Díky tomu vydrží ve vzduchu už ne pouhé sekundy, ale déle než 12 minut.

Létání není složitější než chůze

Naučit se létat s tímto oblekem bylo stejně složité jako ho vymyslet a sestrojit. Aby vzlétl, musí Browning nejprve nastartovat motory a pak se velmi jemnými a opatrnými pohyby pokouší manévrovat tak, aby udržel své tělo ve vzduchu a také v rovnováze. Stačí jediné zbrklejší gesto a oblek se vymkne kontrole.

„Způsob, jak se udržuji v rovnováze, je vlastně hodně podobný tomu, jak to dělá Tony Stark ve filmech,“ uvedl Brown pro Wired. „Když si Stark vyrobí první takový oblek v laboratoři, spadne na svá dvě auta. Animátoři, kteří dělali ty triky, to očividně detailně promýšleli. Vlastně bylo dost vtipné, když nám došlo, že bychom se měli na ten film pořádně podívat a poučit se z něj,“ prohlásil.

Vývoj obleku ho stál přibližně milion korun. Jeho současná podoba by teoreticky mohla být schopná letu rychlostí až 450 kilometrů v hodině, to ale Browning ani nezkouší – nemá na sobě padák a riziko pádu je stále nepřiměřeně velké. Drží se raději kolem relativně bezpečné rychlosti padesáti kilometrů v hodině, i to ale stačí na zápis v Guinnessově knize rekordů. Své dílo také neustále vylepšuje, přidal například holografický displej, který mu přesně zobrazuje nejen okolí, ale také všechny technické informace, které k letu potřebuje.

S podobou obleku ale stále spokojen není. Do budoucna ho plánuje vylepšit o automatizovaný systém, který by udržel oblek při letu vyvážený, ale také o titanové končetiny a LCD obrazovky, které by na jeho povrch promítaly okolní krajinu. Díky tomu by se stal v podstatě neviditelným.

Samotného Browninga překvapuje, jak snadné je tento oblek ovládat – mozek i svaly se vyvažování pomocí rukou a přesunování těžiště naučí velmi rychle a pohyby jsou pak poměrně přirozené. Díky obleku navíc zhubl – protože se každý kilogram hmotnosti projeví na spotřebě paliva i manévrovacích schopnostech, musel vynálezce začít běhat a jezdit na kole, aby tři kilogramy shodil.

K čemu to je?

Browning tvrdí, že o jeho oblek má velký zájem britská armáda, která ho oslovila s nabídkou spolupráce. Podle deníku Telegraph armáda opravdu hledá pro své vojáky podobná inovativní řešení, pomocí nichž by se dostala na technologickou špičku a mohla by ještě účinněji plnit jí svěřené úkoly.

Aby dokázal oblek dostat na komerční úroveň a ideálně ho prodal nějakým investorům, založil si startup Gravity. Vyvíjený oblek pojmenoval Daedalus – na počest mytologického řeckého hrdiny, který pro svého syna Ikara vymyslel křídla umožňující létání.

Rozhovor s Richardem Browningem

Při návštěvě Prahy britský vynálezce poskytl České televizi rozhovor:

Lidé se snažili létat od dob Leonarda da Vinciho – tím, že napodobovali přírodu. Jaká byla vaše inspirace pro vznik obleku?
Asi bych řekl, že vychází ze žánru science fiction. A máte pravdu, co se týká přírody, nepoužíváme na první pohled nic, co by připomínalo něco z přírody. Ale klíčovou částí obleku je lidský mozek a tělo: místo, abychom měli letový počítač a gyroskop, ve skutečnosti používáme lidský systém vyrovnávání rovnováhy.

Když člověk běží nerovným terénem, je to úžasný výkon, co se týká rovnováhy. Abych byl schopný rukama měnit směr letu, je ve skutečnosti mnohem snazší než takové běhání v terénu. Řekl bych, že využíváme přirozených lidských schopností úplně novým způsobem.

A bylo inspirací vašeho létajícího obleku něco konkrétního?

Moje inspirace vůbec se na tuto cestu vydat, vychází z radosti, že se mohu vrhat do výzev, které zatím nikdo nezkusil. Šestnáct let jsem pracoval jako obchodník s ropou v Londýně, než jsem si založit startup. Běhal jsem ultramaratony, přidal jsem se ke královským mariňákům – všechny tyhle věci vycházejí z mé vášně přijímat výzvy a zkoušet nezvyklé věci.

A také měla roli moje rodina. A když se to dalo dohromady, asi před třemi lety jsem se rozhodl, že by byla zábavná výzva, kdybych mohl spojit svaly a mozek a trochu té koňské síly, abych naučil člověka létat. Neměl jsem vlastně jiný důvod, než že je to velká výzva a zábava.

Takže žádná inspirace od superhrdinů?
Ne, překvapivě ne. Od té doby, co to děláme, si mě lidé samozřejmě s tímhle spojují. „Byl jsem na ComicConu,“ slyším všude, kamkoliv se vydám, po celém světě. A respektuji fakt, že science fiction filmy představují kreativitu, prostě si představíte něco, co by bylo cool. Je to bohaté hřiště příležitostí k úvahám ve stylu, co kdyby to někdo opravdu vyzkoušel.

Ale já jsem nebyl jedno z těch dětí, které jsou úplně posedlé superhrdiny. Mám na tom spíš rád tu část, která se týká technologických výzev. Ale film Iron Man, ten původní film Iron Man, kde Tony Stark je zavřený v jeskyni a musí se provynalézat k řešení toho problému, to je rozhodně inspirující. Tuhle část filmu jsem si vždycky užíval.

Jak velká je vaše flotila létajících obleků nyní a kolik existuje pilotů, kteří jsou schopní je ovládat?
V současné době máme dostatek pilotů, aby byli schopní pilotovat všech šest našich obleků. Dříve jsme měli jen tři piloty, ale už jich je šest, kteří to zvládají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 21 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 21 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánovčera v 11:13

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
včera v 11:00

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.