Ledovce postupně mizí z Alp. Švýcaři proces brzdí speciální bílou plachtou

Nahrávám video
Rychlému odtávání Rhonského ledovce brání speciální bílá plachta
Zdroj: ČT24

Globální oteplování urychluje tání ledovců. Třeba Rhonský ledovec ve Švýcarských Alpách ustoupil za sto let téměř o 1,5 kilometru. Místní obyvatelé a hoteliéři se snaží proces zpomalit speciální bílou plachtou, díky níž se led tolik neohřeje, a na místě dál budují turisticky vyhlášené ledové jeskyně. Jenže podle vědců ledovce v Alpách kvůli změnám klimatu jednoho dne zcela zmizí.

Dva centimetry silná bílá plachta dokáže lépe odrazit sluneční záření, Rhonský ledovec proto méně odtává. „Před dvaceti lety jsme začali používat pevnější materiál. Touto plachtou zakryjeme celý ledovec. Je to ale hodně drahé. Jenom materiál na malou část stojí přes 60 tisíc švýcarských franků, a to bez helikoptéry a pracovníků. Kdybychom to ale neudělali, tak bychom nemohli dělat ledové jeskyně,“ říká hoteliér Carlen Philipp.

Právě kvůli ledovým jeskyním sem před lety začali jezdit turisté z celého světa. Každé jaro je do ledu chodí vysekávat místní. Teď se z nich ovšem stala živá připomínka toho, jak rychle led ubývá. 

„Kdyby tady nebyly žádné plachty, tak by tady už byla rovina, žádný led. Po zakrytí přitom dvě třetiny ledu zůstanou a jen jedna třetina odtaje. Takže to je docela efektivní. V této oblasti odtaje každý rok šest až devět metrů ledu. Na konci století tady už žádný led neuvidíte. Ledovec ustoupí až do nejvyšších míst,“ upozornil glaciolog Andreas Bauder.

Švýcarské ledovce loni tály nejrychleji za sto let

Ledovce v Alpách postupně ubývají desítky let. Teplota zde vzrostla za posledních sedmdesát let o skoro dva stupně a oteplovat se bude i dál. Konkrétně ve Švýcarsku je situace obzvlášť špatná. Úbytek ledu v době od začátku října 2016 do konce září 2017 patří podle Švýcarské akademie přírodních věd k nejvyšším za posledních sto let měření, informoval loni na podzim list Neue Zürcher Zeitung.

Dvě desítky sledovaných ledovců v alpské konfederaci ztratily celkem tři procenta svého obejmu, tedy zhruba 1,5 miliardy kubických metrů. S vodou, která v daném období z ledovců odtála, by mohla každá švýcarská domácnost naplnit 25 metrů dlouhý bazén, uvedli vědci.

Švýcarské obce a turisty ohrožují také skalní sesuvy. Ve skalách mezi vrstvami hornin totiž tají vrstvy permafrostu, jinak trvale zmrzlé půdy. I to je důsledek globálního oteplování.

Proces by mohl ohrozit i cestovní ruch, protože řada lanovek je ukotvena právě v permafrostu. Švýcaři proto infrastrukturu bedlivě sledují a technici musí zařízení pravidelně kontrolovat. Pokud se budou teploty dál zvyšovat, lanovky zřejmě budou muset být upraveny nebo uzavřeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...