Kácet, kácet a kácet. Města v USA přicházejí o 36 milionů stromů ročně

Americká Lesní služba oznámila, že v amerických městech ročně zmizí přes 708 000 metrů čtverečních stromů. Nahrazují je betonové silnice, chodníky i stavby.

Stromy jsou ve městech nesmírně důležité, a to z mnoha různých důvodů. Poskytují životní prostor zvířatům, která dělají města živým prostorem, ochlazují a čistí vzduch a díky tomu snižují spotřebu energie ve městech.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, která dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,“ popisuje Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

O co člověk přichází, když nemá stromy

Podle amerických údajů se dají ekonomické přínosy stromů ve městech dokonce i kvantifikovat: ročně ušetří asi 18 miliard dolarů. Přesto stromů v amerických městech ubývá. Nový výzkum americké Lesní služby (USDA Forest Service) ukázal, že v letech 2009–2014 ubývalo každým rokem 36 milionů stromů, které pokrývaly přes 175 akrů půdy.

Ve stejné době ve městech přibylo ročně 167 000 akrů zastavěné plochy – to znamená především silnice, domy a chodníky. Autoři vládní zprávy informují o tom, jak rychlý je úbytek stromů ve městech: „Celostátně podíl stromů na městském prostoru poklesl za sledovanou dobu ze 42,9 procenta na 42,2 procenta. Ve třiadvaceti státech je úbytek značný, ve 45 státech znatelný.“

Experti současně vyzdvihují význam stromů pro města: „Stromy zlepšují kvalitu vzduchu i vody, snižují v létě spotřebu energie tím, že ochlazují domy. Snižují hluk, pomáhají s přebytkem i nedostatkem vody a také zlepšují lidské zdraví – díky tomu jsou důležité pro městskou infrastrukturu.“

Největší úbytek hlásí Georgia, Florida a Alabama

Nejvíce stromů ve městech mají v současné době na Rhode Islandu, v District of Columbia, Georgii, Alabamě a Nebrasce. Vůbec největší úbytek zaznamenaly státy Georgia, Florida a Alabama. Naopak nejlépe se mají v tomto ohledu v Maine, kde je 68 procent městské půdy porostlé stromy.

„Městské lesy jsou velmi důležitým zdrojem,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Dave Nowak. „Lesníci, plánovači i politici by měli znát trendy v městských lesích i výhody, které přinášejí lidem – pro blaho současné i příštích generací.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 48 mminutami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 4 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 5 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
včera v 10:00

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026
Načítání...