Kácet, kácet a kácet. Města v USA přicházejí o 36 milionů stromů ročně

Americká Lesní služba oznámila, že v amerických městech ročně zmizí přes 708 000 metrů čtverečních stromů. Nahrazují je betonové silnice, chodníky i stavby.

Stromy jsou ve městech nesmírně důležité, a to z mnoha různých důvodů. Poskytují životní prostor zvířatům, která dělají města živým prostorem, ochlazují a čistí vzduch a díky tomu snižují spotřebu energie ve městech.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, která dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,“ popisuje Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

O co člověk přichází, když nemá stromy

Podle amerických údajů se dají ekonomické přínosy stromů ve městech dokonce i kvantifikovat: ročně ušetří asi 18 miliard dolarů. Přesto stromů v amerických městech ubývá. Nový výzkum americké Lesní služby (USDA Forest Service) ukázal, že v letech 2009–2014 ubývalo každým rokem 36 milionů stromů, které pokrývaly přes 175 akrů půdy.

Ve stejné době ve městech přibylo ročně 167 000 akrů zastavěné plochy – to znamená především silnice, domy a chodníky. Autoři vládní zprávy informují o tom, jak rychlý je úbytek stromů ve městech: „Celostátně podíl stromů na městském prostoru poklesl za sledovanou dobu ze 42,9 procenta na 42,2 procenta. Ve třiadvaceti státech je úbytek značný, ve 45 státech znatelný.“

Experti současně vyzdvihují význam stromů pro města: „Stromy zlepšují kvalitu vzduchu i vody, snižují v létě spotřebu energie tím, že ochlazují domy. Snižují hluk, pomáhají s přebytkem i nedostatkem vody a také zlepšují lidské zdraví – díky tomu jsou důležité pro městskou infrastrukturu.“

Největší úbytek hlásí Georgia, Florida a Alabama

Nejvíce stromů ve městech mají v současné době na Rhode Islandu, v District of Columbia, Georgii, Alabamě a Nebrasce. Vůbec největší úbytek zaznamenaly státy Georgia, Florida a Alabama. Naopak nejlépe se mají v tomto ohledu v Maine, kde je 68 procent městské půdy porostlé stromy.

„Městské lesy jsou velmi důležitým zdrojem,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Dave Nowak. „Lesníci, plánovači i politici by měli znát trendy v městských lesích i výhody, které přinášejí lidem – pro blaho současné i příštích generací.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 10 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 19 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 20 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 21 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 22 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.