Kácet, kácet a kácet. Města v USA přicházejí o 36 milionů stromů ročně

Americká Lesní služba oznámila, že v amerických městech ročně zmizí přes 708 000 metrů čtverečních stromů. Nahrazují je betonové silnice, chodníky i stavby.

Stromy jsou ve městech nesmírně důležité, a to z mnoha různých důvodů. Poskytují životní prostor zvířatům, která dělají města živým prostorem, ochlazují a čistí vzduch a díky tomu snižují spotřebu energie ve městech.

„Z průzkumů veřejného mínění už dlouho víme, že lidé jsou šťastnější ve městech, která dbají na klimatické pohodlí. To zahrnuje nejen dostatek trávy, stromů, parků, kašen a pítek s pitnou vodou. Mnohem více jde o koncepční uvažování, díky němuž se město na jedné straně zahušťuje, aby v jiných částech městského prostoru zbylo místo na nerušenou relaxaci a třeba i novou divočinu,“ popisuje Jan Skalík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

O co člověk přichází, když nemá stromy

Podle amerických údajů se dají ekonomické přínosy stromů ve městech dokonce i kvantifikovat: ročně ušetří asi 18 miliard dolarů. Přesto stromů v amerických městech ubývá. Nový výzkum americké Lesní služby (USDA Forest Service) ukázal, že v letech 2009–2014 ubývalo každým rokem 36 milionů stromů, které pokrývaly přes 175 akrů půdy.

Ve stejné době ve městech přibylo ročně 167 000 akrů zastavěné plochy – to znamená především silnice, domy a chodníky. Autoři vládní zprávy informují o tom, jak rychlý je úbytek stromů ve městech: „Celostátně podíl stromů na městském prostoru poklesl za sledovanou dobu ze 42,9 procenta na 42,2 procenta. Ve třiadvaceti státech je úbytek značný, ve 45 státech znatelný.“

Experti současně vyzdvihují význam stromů pro města: „Stromy zlepšují kvalitu vzduchu i vody, snižují v létě spotřebu energie tím, že ochlazují domy. Snižují hluk, pomáhají s přebytkem i nedostatkem vody a také zlepšují lidské zdraví – díky tomu jsou důležité pro městskou infrastrukturu.“

Největší úbytek hlásí Georgia, Florida a Alabama

Nejvíce stromů ve městech mají v současné době na Rhode Islandu, v District of Columbia, Georgii, Alabamě a Nebrasce. Vůbec největší úbytek zaznamenaly státy Georgia, Florida a Alabama. Naopak nejlépe se mají v tomto ohledu v Maine, kde je 68 procent městské půdy porostlé stromy.

„Městské lesy jsou velmi důležitým zdrojem,“ komentoval výsledky práce její spoluautor Dave Nowak. „Lesníci, plánovači i politici by měli znát trendy v městských lesích i výhody, které přinášejí lidem – pro blaho současné i příštích generací.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 19 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...