Jako by člověk sledoval molekuly mikroskopem. Brněnští vědci nadchli svět efektním programem

Nový počítačový program, který dává uživateli pocit, že pozoruje svět virtuálním mikroskopem, vyvinul David Sehnal ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) v Brně. Program LiteMol suite umožňuje interaktivní zobrazení struktury některých molekul i jejich extrémně velkých, biologicky funkčních souborů.

Sehnal působí ve výzkumné skupině Jaroslava Koči, která se mimo jiné dlouhodobě zaměřuje na strukturní bioinformatiku. Na konečné podobě softwaru spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci a Evropské molekulárně-biologické laboratoře. Informace o LiteMol suite přinesl v prosincovém čísle odborný časopis Nature Methods.

Nahrávám video

Tento program vědcům například umožňuje studovat, jak se léčiva vážou na receptory, nebo ukázat atom železa v hemoglobinu. Struktury dokáže nejen interaktivně zobrazovat, ale také na ně navázat důležité informace. Jde třeba o experimentální data nebo různé podstatné údaje, třeba o místech častých mutací. Díky tomu lze například zkoumat, kudy proniká léčivo do aktivní části molekuly nebo jak virus rozpozná hostitelskou buňku.

Software je volně dostupný a vědecká komunita ho už využívá. Stal se například vizualizačním nástrojem v databázi Protein Data Bank (PDB), v níž vědci shromažďují data o biomakromolekulárních strukturách. Program je integrovaný do evropské PDB, v budoucnu se uvažuje o jeho rozšíření i do americké a japonské databanky. LiteMol suite už zapracovali také do softwarových nástrojů provozovaných prestižními pracovišti ve Švýcarsku a Francii.

Software je plně funkční nejen na počítači, ale také na mobilních zařízeních. Jak totiž sami vědci tvrdí, ty nejlepší nápady je často napadají na konferencích nebo ve volném čase. Může si ho ale vyzkoušet nejen vědecká komunita, ale také veřejnost – je volně přístupný zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 9 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 12 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 12 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 13 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 14 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
13. 9. 2026

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
13. 9. 2026

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.