Co přesně dělá chřipka s lidským tělem? Třetím dnem nastupuje armáda bílých krvinek

Chřipka je nemoc, kterou lidstvo není schopné porazit. Každý rok se její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci.

Chřipkový virus patří mezi ty nejodolnější. Při normální teplotě lehce nad nulou vydrží mimo lidské tělo i dva týdny. Typicky se člověk nakazí, když přijde do kontaktu s virem, třeba na klice od dveří. Pak už stačí jenom dotknout se obličeje a virus putuje dýchacími cestami do těla.

Usadí se na sliznici a pak okamžitě útočí na její buňky. Funguje podobně jako zombie ve filmech a seriálech – likvidací buněk sám sílí a množí se. Dokáže se extrémně rychle množit: zdvojnásobí svou sílu přibližně jednou za pět hodin, kvůli tomu je nástup chřipky tak rychlý.

Nahrávám video
České školy trápí chřipka
Zdroj: ČT24

Nakazit se člověk může velmi snadno, stačí jen tři částice viru chřipky, respektive jediná vdechnutá kapénka – přitom nemocný jedním kýchnutím uvolní až 40 000 takových kapének.

Chřipka den po dni

Den první: Nemocný už sice chřipku má, ale neuvědomuje si to – nemá žádné příznaky, protože imunitní systém ještě nestačil zareagovat silnější protiakcí, hlavně analyzuje problém. Virus v této době vstupuje přes stěnu do zdravé buňky, do jejího jádra vkládá svou dědičnou informaci. Uvnitř se množí a následně napadá sousední buňky.

Den druhý: Stává se to nejčastěji těsně po probuzení. Člověk si uvědomí, že má chřipku. Viry se během noci na sliznici namnoží a dosáhnou kritického množství. Napadají a ničí sliznici, zasažena je stále větší část. Tělo již na nemoc silně reaguje, energii věnuje na maximální možnou výrobu bílých krvinek.

Aktivuje se i imunitní systém. Aby byl co nejúčinnější, způsobuje v celém těle zánět – zvýšená teplota, kterou zánět způsobuje, je ideální pro intenzivní boj proti infekci. Ale má i vedlejší efekty, které člověk pociťuje jako negativní – zánět se projevuje intenzivní bolestí svalů i kloubů.

Právě mezi druhým a třetím dnem je člověk nejvíc infekční.

Den třetí: Imunitní systém může již naplno využít armády bílých krvinek, kterou aktivoval. Brání se i buňky sliznic, které se pokoušejí zabránit virům, aby se na nich mohly usadit. Organismus proti infekci nasazuje veškeré síly, projevuje se to tím, že zanedbává jiné méně důležité funkce. Ospalost a únava jsou právě projevem toho, že tělo musí šetřit síly.

Den čtvrtý: Tělo by čtvrtý den již mělo nad chřipkou začít vyhrávat. To se projevuje zlepšením některých příznaků, naopak některé další přibývají. Sliznice napadená virem odumře a odpadává – tělo se jich zbavuje tím, že produkuje více hlenu a vysmrkává a vykašlává je.

Den pátý až sedmý: Virus v těle je mrtev, nemoc je překonána. Člověk to ale ještě úplně necítí, jeho organismus je po výdajích energie značně oslaben, takže je nemocný stále ještě slabý a unavený.

Každým rokem se virem chřipky nakazí asi 33 % obyvatel, z nichž 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno a z hospitalizovaných v důsledku chřipky zemře zhruba 8 %.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 19 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...