Čeští studenti vyrobili druhého nejlepšího konverzačního robota na světě

Studenti z ČVUT pod vedením Jana Šedivého se zúčastnili finále prestižní soutěže The Alexa Prize. V té se utkali o to, kdo dokáže vyvinout nejlepšího chatbota pracujícího s chytrým zařízením Amazon Echo.

Vyhlášení absolutního vítěze z trojice nejlepších proběhlo 28. listopadu na tradiční technické konferenci Amazonu nazvané re:INVENT v Las Vegas. Český tým si z tohoto klání přiváží domů druhou cenu a finanční ocenění v podobě 100 tisíc dolarů.

Podívejte se na konverzaci s robotem Alquist:

Úspěch je výsledkem celoroční práce skupiny pěti studentů ve složení Long Hoang Nguyen, Jan Pichl, Martin Matulík, Jakub Konrád a Petr Marek pod vedením inženýra Jana Šedivého (Český institut informatiky, robotiky), kteří vyvinuli chatbota Alquist. Ten dokáže odpovídat na otázky a vést smysluplnou konverzaci.

Český chatbot Alquist se dostal do finále mezi tři nejlepší na světě. Utkal se tam s botem Sounding Board z University of Washington (který obsadil první místo) a botem What's up ze skotské Heriot-Watt University (který obsadil třetí místo).

Už samotný postup do finále byl výrazný úspěch, jelikož v předchozím kole soutěžily i prestižní školy jako Princeton, Carnegie Mellon či University of California v Berkeley. Celkem Amazon obdržel přes sto přihlášek z nejlepších škol světa.

Předchozí kolo odstartovalo letos na jaře a působilo v něm dvanáct univerzitních týmů. ČVUT díky tomu dostalo 100 tisíc dolarů, v důsledku čehož bylo možné se rozvoji bota Alquist řádně věnovat. Amazon také poskytl přístup ke cloudu Amazon Web Services a podpoře týmu kolem digitální asistentky Alexa. Český chatbot v průběhu soutěže obdržel nejvyšší průměrné hodnocení.

Digitální asistenty testovali přímo zákazníci Amazonu, kteří Alexu využívají. Ti s chatboty běžně konverzovali a následně je hodnotili. Kritérií ale bylo několik. Vliv měli také přímo odborníci z Amazonu, hodnotí se vědecký přínos, přesnost odpovědí, znalost témat a podobně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 1 hhodinou

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 13 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 16 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 20 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 20 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.