Marange - Vláda v Zimbabwe poprvé povolila zahraničním novinářům navštívit diamantový důl v Marange. Po týdnech jednání s vládou se tak novináři konečně do Marange dostali. Podle geologů je to jedno z největších nalezišť na světě. Tamní diamanty jsou ale podle ochránců lidských práv potřísněné krví. Vedení již roky čelí kritice, že své dělníky zotročuje a že místními drahými kameny autoritářský prezident Robert Mugabe platí své brutální milice. Ředitel jednoho z dolů, který je pod společnou kontrolou vlády a jedné čínské společnosti, nařčení odmítá.
„Máme systém, který eviduje každý kámen a počítá každý dolar,“ hájí se ředitel dolu Anjin a dodává: „Od těžby přes marketing až do plateb je to průhledný a zabezpečený proces.“
Diamanty jsou čisté, ujišťuje vláda v Harare, a proto jsou i na prodej na mezinárodních trzích. Před několika lety byl ale diamantům z Marange zakázán vstup do Spojených států a Evropské unie. V červnu 2010 ale úřady, dohlížející na mezinárodní trh s diamanty, ustoupily africkému tlaku a drahé kameny z Marange pustily do oběhu.
Oblast Marange má přes 600 čtverečních kilometrů a zatím se těží jen v jedné malé části. Měsíčně se tu vytěží přes 200 tisíc karátů – neboli 40 kilogramů pravých diamantů, což není málo. Jde tudíž o důležitou oblast, kterou je potřeba chránit, tvrdí mluvčí Korporace na rozvoj těžby.
Ve vedení těžařské firmy už sedí několik současných a bývalých šéfů Mugabeho armády a policie. Vedení dolu tvrdí, že lidé s různými zkušenostmi obohacují společnost. Zdá se však, že nejen firmu jako takovou, pravděpodobně peníze z drahých kamenů jdou i do soukromých kapes. Nepřímo to potvrdil i ministr financí Zimbabwe, varoval, že stát je bez zdrojů. Kam mizí 600 milionů dolarů – v přepočtu přes 10 miliard korun - z diamantů v Marange, ale neupřesnil.
