Berlín - Ve věku 94 let zemřel v Berlíně bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker. V letech 1984 až 1994 seděl v prezidentském křesle jako šestý v pořadí, zasadil se mimo jiné o urovnání česko-německých vztahů. Weizsäcker byl považován za jednu z nejvýraznějších morálních autorit poválečné německé politiky.
Politik proslul označením 8. května 1945, dne německé porážky ve druhé světové válce, za „den osvobození Německa od nelidské nacistické diktatury“. Za tento výrok u příležitosti 40. výročí konce války si podle zpravodajství Deutsche Welle vysloužil celosvětové uznání.
„Jeho památný projev z 8. května 1985 u příležitosti 40. výročí konce druhé světové války měl dopad na celou generaci a pomohl vytvořit obrázek Německa jako integrující síly ve středu našeho kontinentu,“ reagoval na úmrtí exprezidenta šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Díky této řeči získal politickou autoritu daleko za hranicemi Německa. A ta řeč mě velmi zasáhla i osobně,“ dodal.
Současná německá kancléřka Angela Merkelová Weizsäckerův pamětihodný projev považuje za „potřebné, jasné prohlášení, které bylo významné pro německé vnímání sama sebe.“ Doplnila, že smrt bývalého německého prezidenta je pro Německo obrovskou ztrátou.
Weizsäcker stál u renesance česko-německých vztahů
Na počátku 90. let se Weizsäcker aktivně angažoval i v otázce urovnání česko-německých vztahů. Podle něj se za nápravu vztahů mezi Čechy a Němci musí děkovat především tehdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi. Oba státníci patřili mimo jiné k iniciátorům smlouvy mezi Československem a Německem o dobrém sousedství podepsané v roce 1992.
S Havlem pojilo Weizsäckera i osobní přátelství, první český prezident ho označoval za učitele svého prezidentství a symbol rozumného člověka, který chce mír, je odvážný a říká i nepopulární věci.
Současný německý prezident Joachim Gauck:
„Richard von Weizsäcker v celém světě představoval Německo, které si našlo cestu do demokratické rodiny národů. Představoval federální republiku, která čelí své minulosti.“
Premiér ČR Bohuslav Sobotka ve své kondolenci německé kancléřce Angele Merkelové: „Jeho skon je velkou ztrátou pro Německo i pro celou Evropu. Jeho víra v demokratické hodnoty a mezinárodní mír zůstávají odkazem a inspirací, která je právě v dnešních dnech velmi aktuální.“
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD): „Prezident Weizsäcker při své návštěvě Prahy a Václava Havla na začátku roku 1990 položil základní kamen dnešním velmi dobrým německo-českým vztahům. Nese mimořádnou zásluhu na tom, jakými jsme dnes sousedy.“
Někdejší zahraničněpolitický poradce Václava Havla Alexandr Vondra považuje Weizsäckerův odchod za ztrátu i pro Českou republiku: „Protože odešel člověk, který se výrazně zasloužil o spolupráci mezi ČR a Německem a o narovnání v česko-německých vztazích. Odešel velký gentleman a muž, o kterém (bývalý český prezident) Václav Havel mluvil jako o ´prezidentském učiteli´.“
Weizsäcker byl členem Křesťanskodemokratické unie CDU. Než se stal prezidentem, byl v letech 1981 až 1984 starostou Západního Berlína. V říjnu 1985 se stal prvním prezidentem tehdejšího Západního Německa, který navštívil Izrael.
