Londýn/Belfast – Už skoro 24 hodin je v rukou policie kontroverzní postava britské politiky Gerry Adams. Středeční zatčení předsedy republikánské strany Sinn Féin pro podezření z účasti na únosu a vraždě Jean McConvillové spáchané v roce 1972 vyvolalo na britské politické scéně rozporné reakce.
Dlouholetý šéf politického křídla Irské republikánské armády (IRA) je pro jedny mírotvůrce, který usměrnil násilnosti republikánů bojujících za sjednocení Irska a po třiceti letech vyjednal s Londýnem klid zbraní. Pro druhé je to nenáviděný muž, který vraždy s podpisem IRA veřejně obhajoval. Podle místopředsedy severoirské regionální vlády a zástupce katolické Sinn Féin Martina McGuinnesse je Adamsovo zatčení dílem temných sil, které se snaží ovlivnit nadcházející evropské a místní volby. Politický kontext zadržení naopak rezolutně odmítl britský premiér David Cameron a předseda severoirské vlády Peter Robinson z protestantské Demokratické unionistické strany (DUP).
Podle policejního prohlášení se Adams policistům k výslechu sám přihlásil a jakoukoli vinu odmítá. Od jeho zadržení mají vyšetřovatelé 48 hodin na to, aby jej mohli držet, než jej oficiálně obviní. V opačném případě jej musejí pustit na svobodu.
Místopředseda severoirské regionální vlády Martin McGuinness:
„Viděli jsme, jak temná strana ukázala svaly v průběhu posledních několika dnů. Považuji jeho zatčení za úmyslný pokus o ovlivnění výsledků voleb, které se mají konat za tři týdny.“
Předseda severoirské vlády Peter Robinson:
„Chceme mít jistotu, že každý, kdo byl obětí násilí IRA, má stále naději, že se dočká spravedlnosti.“
Britský ministerský předseda David Cameron:
„V této věci nebyl absolutně žádný politický zásah.“
Předseda strany Sinn Féin Gerry Adams:
„Řeknu policii, že jsem absolutně nevinný, co se týká únosu, zabití a pohřbení Jean McConvillové.“
Vyšetřovatelé prověřují Adamsův podíl na vraždě Jean McConvillové, matky deseti dětí, kterou v roce 1972 zavraždila IRA za údajné donášení úřadům; ve skutečnosti to ale nebyla pravda. Vražda je dnes považována za jeden z nejodpudivějších činů, jakých se IRA ve svém mnohaletém sektářském tažení dopustila. Sama IRA se k únosu, vraždě a utajeném pohřbu McConvillové až do roku 1998 nehlásila. Hrob zavražděné osmatřicetileté ženy byl nalezen náhodou na jedné pláži v Irsku až v roce 2003.
Podle britské televizní stanice BBC jeden ze synů McConvillové Michael, kterému bylo v době vraždy 11 let, tvrdí, že pachatele únosu zná, ale že se stále ještě příliš bojí je vyzradit policii. „Kdybych řekl jen slovo policii, zabili by mě. Mě nebo mou rodinu,“ řekl. „Někdo zabušil na dveře a pak je vyrazili. Se svými bratry a sestrami jsme se drželi matky, brečeli jsme a křičeli,“ vzpomínal Michael McConville. „Matka byla v hrozném stavu, protože noc předtím ji členové IRA věznili několik hodin a bili ji,“ řekl.
Policie Adamse z podílu na vraždě dlouho podezírala s odkazem na informace o tom, že vůdce Sinn Féin byl dlouholetým velitelem IRA. Sám Adams podporu IRA nepopírá, v jejích složkách ale prý sám žádnou funkci nezastával.
Severní Irsko zažilo tři desetiletí sektářského násilí mezi protestantskými unionisty a katolickými republikány, které si od roku 1969 vyžádaly 3 500 mrtvých. Ačkoliv mírové dohody z roku 1998 vedly k dělbě moci mezi protestanty a katolíky, ke sporadickým incidentům přesto dodnes dochází.
