Výsledek referenda není překážkou na cestě Ukrajiny do Evropy, uvedl Porošenko

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ujistil, že jeho země bude pokračovat ve sbližování s Evropskou unií i přes nepříznivý výsledek nizozemského referenda. V něm lidé jednoznačně odmítli asociační dohodu Ukrajiny s EU. Podle ruského premiéra Dmitrije Medvěděva jde o jasný odraz postoje Evropanů k Ukrajině. Nizozemská vláda chce o výsledku diskutovat s Bruselem.

„Jsem přesvědčen, že strategicky tato událost není překážkou na cestě Ukrajiny do Evropy,“ uvedl Porošenko podle agentury Unian. Ujistil, že Ukrajina bude pokračovat v realizaci dohod o přidružení a o volném obchodu s EU, protože představují cestu k modernizaci Ukrajiny a k posílení její nezávislosti.

Podle ukrajinského prezidenta nebyla opravdovým cílem organizátorů dohoda o přidružení jeho země k EU. „ Šlo o útok na jednotu Evropy, o útok na šíření evropských hodnot. O tom také svědčí i debata před hlasováním,“ poznamenal Porošenko a zdůraznil, že referendum bylo výlučně konzultativní.  

Většina Ukrajinců podle analytiků výsledek vnímá jako nizozemský problém a jako snahu euroskeptiků dát o sobě vědět před britským referendem o vystoupení z EU. Uvedl to přímo z Ukrajiny zpravodaj ČT Josef Pazderka, s tím, že lidé i přes rozpaky a rozčarování doufají, že výsledek v plnění asociační dohody nic nezmění.

V rámci ní musí Ukrajina podstoupit řadu reforem, a to v situaci vážné politické, ale i ekonomické krize, upozorňuje Pazderka. „Řada lidí doplácí na nutné ale velmi bolestivé hospodářské reformy. Velmi citlivě je vnímáno například zvyšování poplatků za energie, které se vláda snaží částečně kompenzovat,“ podotkl. 

Nizozemci řekli „ne“. A co teď?

Média i politici se nyní zabývají otázkou, co bude s dohodou dál. Výsledek referenda, ve kterém voliči navzdory menšímu zájmu odmítli dohodu o přidružení Ukrajiny k EU, je díky účasti 32 procent platný. Není ovšem závazný. I tak ale vláda premiéra Marka Rutteho chce o dopadech výsledku hlasování s Bruselem diskutovat. Rutte prohlásil, že vláda svůj předchozí souhlas s ujednáním přehodnotí.

Nizozemsko právě toto pololetí předsedá Evropské unii a premiér Rutte s odvoláním na to uvedl, že bude potřebovat čas v řádu „dnů či týdnů“, aby další postup konzultoval s parlamentem a partnery v EU.

Předseda Evropské rady Donald Tusk uvedl, že počká na návrhy nizozemské vlády, co s výsledky středečního referenda podnikne. „Zůstanu v kontaktu s premiérem (Markem) Ruttem, protože se potřebuji dozvědět, jaké závěry premiér a jeho vláda vyvodí z referenda a jaké mají záměry,“ uvedl Tusk.

Donald Tusk a Jean-Claude Juncker
Zdroj: ČTK/AP

Mluvčí Evropské komise řekl, že šéf komise Jean-Claude Junkcer je z výsledku nizozemského hlasování „smutný“. Ještě v noci prý s premiérem Ruttem hovořil.

Jedním z možných řešení, o kterém se spekuluje, je prosté doplnění textu dohody o nové kompromisní formulace. Podle nizozemské televize NOS je ale těžko představitelné, že by se Brusel kvůli nizozemskému postoji zřekl dohody s Ukrajinou. Podle pravicového novináře Thierryho Baudeta z Fóra pro demokracii jsou řešením nová jednání s Ukrajinou. To ale v Bruselu mnozí považují za nejhorší variantu, uvedl magazín Der Spiegel.

Der Spiegel: V referendu vyhrál Putin

Výsledek referenda je podle komentáře bruselského zpravodaje Der Spiegelu „nejen vítězstvím ruského prezidenta Vladimira Putina, ale také úspěchem všech, kdo si přejí co nejrychlejší rozpad EU.“ Podle magazínu se přívrženci zamítnutí dohody odvolávali na obavy z masové migrace Ukrajinců a na nechuť k přijetí hospodářsky slabé, zkorumpované a nesolidární východoevropské země.

Podle ruského premiéra Dmitrije Medvěděva výsledek jasně ukázal postoj Evropanů k Ukrajině. Pravicový populista Geert Wilders zase referendum označil za začátek konce Evropské unie. Britský premiér David Cameron uvedl, že doufá, že výsledek neovlivní plánované britské referendum.

Čeští europoslanci: Nizozemsko podcenilo kampaň za „ano“

Podle europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského nizozemská vláda podcenila kampaň na podporu „ano“ před referendem, a to se ukázalo ve výsledcích. „Musíme začít něco s Evropskou unií dělat. EU je v současné době jako stará babička a my ji potřebujeme přiživit a dát jí tah na bránu,“ podotkl Zdechovský. Europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO) zase za chybný krok označil vůbec přistoupení k referendu.

„Populisté si vzali Ukrajinu jako rukojmí ve svém boji proti EU,“ říká europoslanec Jaromír Štětina (nestr. za TOP 09). Podle europoslance za ČSSD Pavla Poce výsledek nic zásadního Evropské unii neříká. „Je to do jisté míry interní záležitost Nizozemska,“ podotkl. „Myslím si, že zvítězila neinformovanost. Lidé si zčásti mysleli, že hlasují pro vstup Ukrajiny do EU, což je nesmysl. Asociační dohody se uzavírají třeba i s africkými zeměmi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podle Zelenského testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů

Kyjev testuje novou zbraň určenou k sestřelování dronů a v noci na úterý provedla úspěšný zásah. V úterním večerním hlášení to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
před 1 hhodinou

Trumpův syn potvrdil, že oslavy po svatbě hradil ruský podnikatel

Ruský oligarcha Umar Kremlev spjatý s Kremlem zaplatil oslavy, které následovaly po svatbě nejstaršího syna amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedla v úterý agentura AFP s odvoláním na společné prohlášení Donalda Trumpa mladšího a Bettiny Trumpové. Podle agentury Reuters začali záležitost vyšetřovat demokraté v americkém Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Na Slovensku objevili vodu s možnou žíravinou. V Česku se neprodává

Slovenští hygienici v úterý oznámili, že zjistili patrně žíravinu v půllitrovém balení minerální vody Natura, které bylo plněno v Česku. Úřad hlavního hygienika Slovenska ÚVZ v této souvislosti nařídil mimořádné kontroly a spotřebitele vyzval, aby tuto vodu nekonzumovali. Na případ hygieniky upozornila policie a podle televize Joj zahájila v případu trestní stíhání. Česká hygienická služba uvedla, že se potenciálně nebezpečná šarže vody na území Česka nevyskytuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kennedyho centrum bude okamžitě uzavřeno, oznámil Trump

Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to v úterý americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a se spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy. Federální soudce v úterý už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Fico navrhl odvolat ministra Tarabu, jak žádala vládní strana SNS

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhl hlavě státu odvolání ministra životního prostředí Tomáše Taraby, informoval prezident Peter Pellegrini. Krok už letos na jaře žádala nejmenší vládní strana SNS, která Tarabu navrhla členem nynějšího kabinetu po parlamentních volbách z roku 2023. SNS dříve uvedla, že jejím kandidátem na nového ministra životního prostředí bude státní tajemník (náměstek) na tomto ministerstvu Filip Kuffa.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA přesouvají vojenskou pomoc do latinskoamerických zemí. I na úkor Slovenska

Spojené státy přesouvají miliony dolarů z vojenské pomoci určené zemím v Evropě, včetně Slovenska, a na Blízkém východě do latinskoamerických zemí s konzervativními vládami nakloněnými prezidentovi Donaldu Trumpovi. Americké ministerstvo zahraničí o tom v úterý podle agentury AP informovalo Kongres.
před 7 hhodinami

Litva zvažuje postupné ukončení výuky v ruštině na školách pro menšiny

Někteří litevští politici navrhují postupný odklon od výuky v ruštině na školách určených pro ruskojazyčnou menšinu. Podle návrhu by se do roku 2030 měly všechny předměty s výjimkou mateřského jazyka žáků vyučovat v litevštině.
před 7 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.