Východ Ukrajiny hlásí klid, úřady jsou věrné Kyjevu

Charkov – Zatímco většina obyvatel jihoukrajinského Krymu se již nemůže dočkat chystaného referenda o připojení poloostrova k Rusku, na východě země, který byl vždy považován za baštu sesazeného prezidenta Janukovyče, podobné tendence nejsou patrné. Úřady i obyvatelstvo v těchto ruskojazyčných regionech zachovávají loajalitu nové kyjevské vládě. Tamní klid mohou navíc podpořit ukrajinští oligarchové, kteří na rozpadu země nemají žádný zájem.

KRIZE NA KRYMU - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:

  • Posun v řešení krize nepřinesl ani více než hodinový telefonát Baracka Obamy s Vladimirem Putinem.
  • Zástupci krymského parlamentu jednají v Moskvě o připojení poloostrova k Rusku, předseda parlamentu oznámil snahu připojit k Rusku celou Ukrajinu.
  • Na Krymu je 30 000 ruských vojáků. Ozbrojenci tam ani dnes nepustili misi OBSE.
  • Moskva pohrozila, že případné protiruské sankce kvůli Ukrajině nezůstanou  bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy EU a jejích členů. Totéž se týká i NATO.

Z řad politiků ani veřejnosti na východě země, kde se většinově mluví rusky a silnou pozici zde má spíše proruská Strana regionů, nechce nikdo o dělení Ukrajiny ani slyšet. Úřady ve velkých regionálních centrech Doněcku, Dněpropetrovsku či Charkově respektují centrální vládu. Snahy o odtržení krymského poloostrova od Ukrajiny včetně konání referenda na toto téma považují za nelegitimní. Místním politikům jde spíše o nastartování samosprávy a navázání jednání s novou kyjevskou vládou.

Podle reportéra ČT Václava Černohorského ani běžní obyvatelé těchto měst o separatismu a připojení k Rusku nemluví. Situaci na Krymu naopak sledují s obavami, co může Moskva vůči jejich zemi dál podniknout. „Tady na východě je situace naprosto odlišná od Krymu. Nikde se k moci nedostal někdo, kdo by prosazoval připojení k Rusku. To, že o tom mluví někdo na Krymu, neznamená, že tím může ovlivnit kroky politiků působících v jiných částech země,“ informuje z Charkova Černohorský.

Proruští aktivisté v Doněcku
Zdroj: ČTK/AP/Sergey Vaganov

Na podporu krymských separatistů se sice ve velkých městech odehrálo několik demonstrací, podle Černohorského se ale jednalo o protesty v malém měřítku. Poslední incident mezi proruskými aktivisty a místní policií hlásil Doněck před dvěma dny. Tehdy skupina demonstrantů obsadila několik pater místní administrativní budovy, policie ale hned druhý den zhruba 70 z nich zatkla. V Charkově k ničemu takovému nedošlo.

7 minut
Zpravodaj ČT v Charkově: Místní gubernátoři vyjádřili podporu Kyjevu
Zdroj: ČT24

Situaci na východě země by podle názorů ukrajinských médií dále mohlo uklidnit angažmá některých místních oligarchů. Nejsou s novou vládní garniturou přímo spojeni a mají v průmyslových regionech silné pozice. Zároveň ale mají vazby na západ a přitom změnu poměrů v Kyjevě přinejmenším tolerují.

Z prozápadních oligarchů gubernátoři

Těmito normalizátory by se mohli stát třetí nejbohatší Ukrajinec Ihor Kolomojský a podnikatel s šestnáctým největším majetkem v zemi Serhij Taruta. Prozatimní hlava státu Oleksandr Turčynov je minulý týden překvapivě do gubernátorských funkcí. Do čela Dněpropetrovské oblasti postavil miliardáře Kolomojského a hlavou neklidné Doněcké oblasti se stal Taruta Kolomojskyj, jehož majetek se odhaduje na 2,4 miliardy dolarů, ukrajinským novinářům řekl, že jeho cílem je uklidnit poměry v Dněpropetrovsku, kde „kalí vodu ruští agenti“. Jmenování miliardáře židovského původu do významné správní funkce chce zároveň Kyjev vyvrátit výtky, že hájí zájmy ukrajinských nacionalistů.

Ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Proti rozdělení Ukrajiny se už důrazně vyslovil majitel špičkového fotbalového týmu Šachtar Doněck a nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov, který dosud žádnou politickou funkci nepřijal. „Ctíme Rusko jako bratrský národ. Je to ale dvousměrná ulice, zasluhujeme si stejnou úctu. Jsem pro silnou, nezávislou a celistvou Ukrajinu,“ konstatoval vlivný průmyslník.

Motivem politického angažmá ukrajinských oligarchů je podle listu Fokus i obava o zdar jejich podnikání. Ozbrojený konflikt i hrozba války může jejich impéria poškodit, o stabilizaci situace usilují z politických i podnikatelských důvodů. Rozhodnutí Turčynova ale může mít i negativní dopad, protože v exekutivních funkcích mohou miliardáři sledovat také své podnikatelské cíle.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 23 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...