Amsterodam - Nizozemští vědci se pokoušejí vyvinout šetrnější metodu kolonoskopie - vyšetření, při němž lékař pátrá v tlustém střevě po potenciálně rakovinných polypech. Snaží se totiž vyrobit samohybné sondy, jež by se vsoukaly do střeva a prohmataly jeho stěny. Podle serveru Live Science vědci věří, že tato plazivá zařízení mohou být cestou k lepší, bezpečnější a snesitelnější formě kolonoskopie.
Rakovina tlustého střeva a konečníku je třetím nejčastěji diagnostikovaným typem rakoviny ve Spojených státech a druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Šance na její vyléčení se podstatně zvyšuje s včasným odhalením potenciálně rakovinných polypů, po kterých lékař pátrá zavedeným endoskopem.
Jakkoli je kolonoskopie považována za relativně bezpečnou, přesto existuje riziko zhruba jedna ku pěti stům, že při vyšetření dojde k poškození střeva. A nepříjemný pocit provázející uvnitř posouvání endoskopu může některé pacienty přimět k předčasnému ukončení vyšetření. Proto namísto endoskopu, který musí lékař strkat pacientovi do střeva, vyvíjejí nyní vědci obdobné zařízení, jež by se uvnitř mohlo pohybovat samo.
„Tím, že se bude samo pohybovat uvnitř a nebude nutné ho strkat zvenčí, zmizí riziko natažení stěny střeva, což způsobuje bolestivé křeče,“ uvedla výzkumnice Dimitra Dodouová z Delftské technologické univerzity v Nizozemsku. Hlavním úkolem, se kterým se vědci musejí vyrovnat, je najít způsob, jakým se zařízení bude přichytávat na kluzkých stěnách střeva, aniž by je poškodilo.
Dodouová a její kolegové našli lepkavé fólie známé jako mukoadhziva, které by mohly pomoci při pohybu robotické sondy traktem tím, že se přilepí na sliz lemující stěny střeva. Tato adheziva už jsou používána při aplikaci některých druhů léků.
„Mukoadheziva nejsou toxická,“ říká Dodouová. „Navíc vezmeme-li v úvahu, že střevní sliz se mění každých několik hodin, pak by případné zbytky těchto adheziv byly z organismu rychle vyplaveny ven.“
Při pokusech s kousky prasečího střeva vědci ověřili, že sondy pokryté mukoadhesivy se přilepují dobře. Zjistili také, že různé tvary mohou držet lépe než jiné, v zásadě by se tedy zařízení, které dokáže vlastní části libovolně vysouvat nebo zasouvat, mohlo přichytit či naopak posunout dál, kdekoli by „chtělo“ a potřebovalo. Další testy budou pokračovat na živých zvířatech a ty definitivně prokážou, zda je tento nápad funkční. Střeva živých tvorů obvykle obsahují více slizu, i když laxativa podávaná před kolonoskopií jeho množství redukují.
