V Berlíně zadrželi tři podezřelé z krádeže šperků z historické klenotnice v Drážďanech

Německá policie při úterní razii v Berlíně zadržela tři osoby, které podezřívá z loňské krádeže šperků z historické klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) v Drážďanech. Po dalších dvou podezřelých pátrá, informovala s odvoláním na prokuraturu agentura DPA. Ukradené cennosti se při domovních prohlídkách zatím nalézt nepodařilo.

Do klenotnice v centru Drážďan se loni v noci na 25. listopad vloupali dva zloději zamřížovaným oknem. Do vitríny s nejcennějšími exponáty vytloukli sekerou díry a ukradli asi dvacet barokních šperků. Podle tehdejších informací bulvárního listu Bild měly cennosti hodnotu až miliardy eur (22,3 miliardy korun). Zástupci klenotnice ale trvali na tom, že hodnota odcizených věcí je nevyčíslitelná. Na dopadení pachatelů byla vypsána odměna 500 tisíc eur (asi 13,2 milionu korun).

V úterý brzy ráno policisté v německé metropoli prohledali celkem osmnáct objektů včetně deseti bytů a také garáže či automobily. Podle DPA většina prohledávaných budov stojí ve čtvrti Neukölln.

Lupiči zapálili i auto

Zadrženými jsou muži ve věku od 23 do 26 let, mají německé občanství a všichni jsou příslušníky arabských rodinných klanů žijících v Berlíně. Také další dva 21letí muži, po kterých policie stále pátrá, pocházejí ze stejného prostředí známého kriminální činností.

Tři zadržené policisté obvinili z krádeže v organizované skupině a ze dvou případů žhářství. Pachatelé drážďanské krádeže, která vyvolala ve světě značnou pozornost, zapálili mimo jiné auto, v němž ujeli z místa činu. S krádeží podle dřívějšího vyjádření vyšetřovatelů souvisí také požár elektrického rozvaděče, kvůli kterému u zámku, kde je klenotnice umístěna, v době činu nefungovala pouliční světla.

Podle agentury DPA patří všech pět mužů do rodinného klanu, který má na kontě i krádež stokilogramové zlaté mince z berlínského Bodeho muzea v roce 2017. V únoru za tento čin poslal soud tři muže do vězení. Mince se nikdy nenašla.

Cílem úterní akce bylo podle drážďanské prokuratury samozřejmě nalézt i ukradené šperky. Podle dosavadních informací se to ale nepodařilo. „To bychom museli mít velké štěstí, aby se rok po činu ještě našly,“ připustil mluvčí drážďanské policie Thomas Geithner. „Naděje ale umírá poslední,“ dodal.

Razie se účastnilo asi 1640 policistů z několika spolkových zemí. 

Klenotnice Grünes Gewölbe, ležící v samém srdci historického drážďanského Starého města, patří k největším v Evropě a slouží k uchovávání cenných historických sbírek Saska z období od renesance až po klasicismus. Vznikla v 16. století a veřejnosti jsou její sbírky přístupné od roku 1724. Název klenotnice byl odvozen od původního malachitového nátěru její klenby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...