Sankce mezinárodního společenství vůči Moskvě by měly být „maximální“, včetně embarga na ropu či úplného zákazu obchodování s Ruskem. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu (WEF) to v pondělí řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také k urychlení dodávek zbraní Ukrajině. Ruský lídr Vladimir Putin posléze v Soči řekl, že země dopady sankcí zvládá, zároveň ale přiznal, že ruská ekonomika je v komplikované situaci, k jejímuž zvládnutí je potřeba zvláštní úsilí vlády.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Sankce by měly být maximální, aby Rusko a každý další potenciální agresor, který chce vést brutální válku proti svému sousedovi, jasně věděl, jaké budou okamžité důsledky jeho jednání,“ řekl Zelenskyj účastníkům fóra v Davosu, na něž se obrátil cestou videospojení. Podle něj by sankce měly být precedentem, který bude fungovat po desetiletí.
Vyslovil se také pro úplné stažení zahraničních společností z Ruska a uvedl, že Ukrajina potřebuje finanční prostředky v hodnotě nejméně pěti miliard dolarů (115 miliard korun) měsíčně. „Kdybychom dostali sto procent našich potřeb najednou už v únoru, výsledkem by byly desítky tisíc zachráněných životů. Proto Ukrajina potřebuje všechny zbraně, o které žádáme, nejen ty, které nám byly poskytnuty,“ tvrdí Zelenskyj.
Zelenskyj, který po svém vystoupení sklidil ovace vestoje, zopakoval, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech vývoz kriticky důležitých potravin, jako jsou pšenice a slunečnicový olej. Ukrajina a Rusko jsou významnými exportéry obilí a slunečnicového oleje a přerušení exportu ohrožuje dodávky potravin do zemí Afriky, Blízkého východu či některých částí Asie.
Apelu Zelenského vycházejí vstříc Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko. V úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to v pondělí uvedla agentura Reuters.
Kyjev jde po majetku přívrženců invaze
Zelenskyj také podepsal nový zákon o sankcích, který umožňuje zabavovat majetky přívrženců ruské invaze, uvedl v pondělí na svém webu list RBK Ukrajina s odvoláním na prezidentskou kancelář.
Zákon podle komuniké prezidentské kanceláře stanovuje nový typ sankcí v podobě propadnutí aktiv ve prospěch státu – a to těch, která mohou patřit fyzickým či právnickým osobám, jakož i aktiv, kterými tyto osoby přímo či nepřímo disponují.
„Procedura zjištění a konfiskace aktiv osob, na které se vztahují sankce a které tím či oním způsobem podporují agresi okupantů proti Ukrajině, umožní rychle a účinně doplnit ukrajinský rozpočet na účet nepřátel,“ konstatoval Zelenskyj.
Odhalováním aktiv osob a podniků, určených Radou národní bezpečnosti a obrany, se má zabývat ministerstvo spravedlnosti. Uplatnění sankcí v podobě propadnutí majetku ve prospěch státu bude posuzovat protikorupční soud.
Je to složité, přiznal Putin
Vladimir Putin se v Soči v pondělí setkal s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele,“ prohlásil Putin podle ruské agentury TASS.
„Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt,“ zmínil Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.
Lukašenko podle TASS žertoval o tom, že i ekonomické problémy Západu zavinil Putin. „To, co se tam děje, (západní státy) zjevně podcenily. Užívali si, četli si svá média a dostali inflaci a další. Samozřejmě, že to 'Putin zavinil'. Tam vše 'zavinil Putin',“ vtipkoval běloruský diktátor.
Z Ruska odchází další západní společnost – v pondělí stažení z tamního trhu oznámil americký kavárenský řetězec Starbucks. Následuje tak další západní firmy, naposledy McDonald's, které se tímto způsobem rozhodly zareagovat na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.
Starbucks v Rusku provozuje 130 restaurací, podrobnosti o finančních dopadech svého rozhodnutí nesdělil. Svým téměř dvěma tisícům zaměstnanců v Rusku bude po dobu šesti měsíců dál vyplácet mzdu.
