Washington - Washington dnes poprvé oficiálně připustil, že nemá žádné důkazy o tom, že by pákistánské vedení vědělo o bin Ládinovi. Po smrti vůdce al-Káidy byl jeho nástupcem jmenován jeden z členů vedení této skupiny Sajf Ádil. Informovala o tom stanice CNN s odvoláním na bývalého bin Ládinova spolupracovníka Libyjce Numána bin Usmána, který nyní pracuje pro britské protiteroristické středisko Quilliam. Zprávu CNN potvrdila také televize Al-Džazíra a pákistánský list The News. Jmenování Ádila je ale zřejmě jen symbolický krok; al-Káida údajně připravuje zásadnější strategickou změnu. Al-Džazíra uvedla, že organizace má také nového šéfa operací - Mustafu al-Jemeního.
Jmenování Ádila má zmírnit nervozitu, která v al-Káidě zavládla po bin Ládinově smrti 2. května, kdy ho zlikvidovalo v jeho sídle v Pákistánu americké speciální komando. Ádil se narodil v Egyptě a je považován za jednoho z nejnebezpečnějších operativních příslušníků sítě. Časopis Forbes ho loni uvedl mezi osobami, jejichž jméno je třeba si pro rok 2011 zapamatovat. Podle egyptských žalobců plánoval útok na tamní parlament.
Sajf Ádil je válečné jméno, nový vůdce al-Káidy je znám také jako Muhammad Ibráhím Makkaví. Je mu zřejmě 47 nebo 51 let a v minulosti byl členem egyptské armádní jednotky, v níž sloužili muslimští fundamentalisté a která roku 1981 spáchala atentát na egyptského prezidenta Anvara Sadata. Ádil roku 1988 z Egypta uprchl do Afghánistánu a tam se připojil k boji proti sovětským jednotkám, jehož se účastnil také bin Ládin. Pak stoupal v hierarchii skupiny a je považován za jednoho ze strůjců atentátů na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni v roce 1998. Zahynulo při nich 200 lidí a stovky byly raněny. Podílel se zřejmě také na výcviku teroristů v Afghánistánu a Somálsku. Vypracoval rovněž manuál bojovníka, v němž členům skupiny radil, jak co nejefektivněji provádět drobné útoky.
Ádil podle serveru The International News neschvaloval atentáty na USA v září 2001. Považoval to za příliš provokativní akci, která vyvolá ničivou reakci Američanů. Následná ofenziva proti Tálibánu a al-Káidě v Afghánistánu mu dala za pravdu. Po zahájení mezinárodní vojenské operace v Afghánistánu spolu s několika dalšími špičkami al-Káidy vyhledal útočiště v Íránu. Po devět let tam prý byl držen v jakési ochranné vazbě, takže nebyl v centru konfliktu al-Káidy se Západem. Írán letos na jaře držené vůdce al-Káidy propustil, Ádil odjel do pákistánského pohraničí a znovu se ujal role vojenského velitele.
Za bin Ládinova nástupce je považován všeobecně muž číslo dva al-Káidy, rovněž Egypťan, Ajmán Zavahrí. Dočasným jmenováním Ádila chce al-Káida zřejmě jen vyzkoušet reakci členů na možnost, že v čele sítě stane osoba, která nepochází přímo z kolébky islámu, tedy z Arabského poloostrova.
USA nemají důkazy, že by Pákistán věděl o bin Ládinovi
Ministerstvo obrany Spojených států dnes poprvé oficiálně uvedlo, že nemá důkazy o tom, že by pákistánské vládní vedení vědělo o přítomnosti bin Ládina ve městě Abbottábád nedaleko pákistánské metropole. Ministr obrany Robert Gates přitom tvrdil, že pákistánská rozvědka o dlouhodobém pobytu bin Ládina v zemi musela vědět. Americké komando vůdce al-Káidy zabilo v Pákistánu na začátku května.
„Neviděl jsem po dopadení bin Ládina žádný důkaz o tom, že by nejvyšší (pákistánské) vedení vědělo, kde Usáma je,“ prohlásil dnes šéf sboru náčelníků štábů Mike Mullen. Podle něj navíc zatím dostupné informace svědčí spíš o opaku.
Mullen ovšem upozornil na to, že bin Ládin zřejmě měl v Pákistánu své ochránce. Může prý ale nějakou dobu trvat, než se to potvrdí. Bude zapotřebí analyzovat obsah notebooků, paměťová data a další dokumentaci zabavenou při útoku na bin Ládinův úkryt.
