New York - Bývalý panamský diktátor Manuel Noriega přiletěl do Francie, kam ho vydaly USA k trestnímu stíhání. Ve Francii byl usvědčen z praní špinavých peněz. Před dvěma lety mu ve Spojených státech skončil trest za obchody s drogami, ale zůstal ve věznici na Floridě, odkud proti hrozícímu vydání právní cestou bojoval. Ve Francii byl Noriega v roce 1999 v nepřítomnosti odsouzen k deseti letům vězení a vysoké pokutě za praní špinavých peněz prostřednictvím francouzských bank a za obchod s drogami. Francouzské úřady chtějí uspořádat nový proces. Noriega přiletěl do Paříže dnes ráno a byl předán místní justici. Ta mu sdělila důvody zatčení, první předběžné soudní slyšení Noriegu čeká 12. května.
Noriegovo vydání do Francie komplikoval jeho status válečného zajatce, který mu přiznal americký soud v roce 1990 krátce po jeho zadržení, protože Panama byla tehdy s USA ve válečném stavu. Na tento status se odvolávali Noriegovi obhájci, kteří požadovali jeho vydání do Panamy. I tam sice čelí obviněním, a to z těžších zločinů než ve Francii, ale panamské zákony umožňují lidem nad 70 let odpykat si trest v domácím vězení.
V Panamě by Noriegu čekaly procesy za zločiny, jichž se podle obžaloby dopustil v 80. letech, kdy jako vrchní velitel panamské armády tvrdě potíral opozici. Nejznámější je případ opozičního aktivisty Huga Spadafory, který byl nalezen s uťatou hlavou v sousední Kostarice v září 1985. Za podíl na této vraždě byl již Noriega v Panamě v nepřítomnosti odsouzen k 15 letům vězení. Dalších 20 let mu hrozí za takzvaný Albrookský masakr, při němž bylo zastřeleno 11 vojáků, včetně majora Moisése Giroldiho, kteří se Noriegu v říjnu 1989 pokusili svrhnout.
Bývalý středoamerický diktátor Noriega byl za studené války dlouholetým spojencem USA, pracoval i jako informátor americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Do nemilosti Washingtonu se dostal pro své zapletení do obchodu s drogami. Americká armáda ho zajala v roce 1989 při invazi do Panamy a odvlekla do USA, kde byl odsouzen. Trest, který si v USA odpykával za pašování drog, vypršel šestasedmdesátiletému Noriegovi v roce 2007. Od té doby byl zadržován ve věznici na Floridě.
O vydání do Francie na konci března s konečnou platností rozhodl Nejvyšší soud Spojených států v odvolacím řízení. Potvrdil tak verdikt federálního odvolacího soudu, který odmítl Noriegovu argumentaci, že podle ženevských konvencí týkajících se válečných zajatců má být navrácen do Panamy. V pondělí vydání stvrdila svým podpisem americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.
Noriegův právní zástupce Frank Rubino o generálově převozu do Francie:
„Jsem šokovaný, že nikdo neměl ani slušnost nám to oznámit. Takže jsem překvapený, že mu ještě nedali na hlavu černou kapuci a neodvlekli ho uprostřed noci.“
Noriegův francouzský právní tým chce u soudu prokázat, že údajné zločiny se staly ještě v době, kdy Noriega stál v čele státu a měl tak mít imunitu. Přít se budou i o zákonnou promlčecí lhůtu, díky níž by také nemusel být stíhán. Hrozí mu deset let vězení.
Noriega - dolary od CIA i od pašeráků drog
Před 30 lety byl jako šéf panamských zpravodajských služeb cenným zdrojem informací pro americkou CIA o celé Střední Americe, v 80. letech byl Noriega určitou dobu placen CIA i za pomoc v boji proti pašerákům drog v Kolumbii. Později ale začal inkasovat též dolary od medellínského drogového kartelu a nakonec soustředil ve svých rukách i veškerou moc v Panamě.
V únoru 1988, kdy byl Noriega v USA obžalován z účasti na obchodu s drogami a praní špinavých peněz, se panamský prezident Eric Arturo Delvall pokusil na nátlak USA zbavit Noriegu funkce vrchního velitele ozbrojených sil. Armádní velitelé se ale postavili proti a parlament prezidenta sesadil.
V květnu 1989 se konaly v Panamě prezidentské a parlamentní volby, jejichž výsledky ale vláda anulovala, Noriega vytvořil vlastní parlament a sám se prohlásil hlavou státu. V září 1989 přerušily USA s Panamou diplomatické styky a oznámily zpřísnění finančního embarga, které zavedly v dubnu 1988. V listopadu byl Noriega zvolen předsedou parlamentu, který 15. prosince schválil, že Panama je s USA ve válečném stavu.
Obsah rezoluce naplnily americké jednotky 20. prosince 1989, kdy vpadly do Panamy. Noriega sice uprchl, ale nakonec se 4. ledna Američanům vzdal. V roce 1992 byl odsouzen ke 40 letům vězení, trest mu byl ale v březnu 1999 o deset let zkrácen a po započtení více než dvou let vazby a za „dobré chování“ mohl být Noriega koncem roku 2007 propuštěn. Zůstal však za mřížemi kvůli žádosti Francie o jeho vydání.
- Generál Manuel Noriega - panamský diktátor, který byl Američany zatčen v roce 1989. zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1311/131100.jpg
- Bývalý panamský diktátor Manuel Noriega autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1603/160294.jpg
- Manuel Noriega na cestě z USA do Francie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1604/160358.jpg
- Manuel Noriega je eskortován z USA do Francie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1603/160295.jpg
- Americká invaze do Panamy v roce 1989 zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1311/131079.jpg
