Paříž – Užší spolupráce v boji s muslimskými extremisty a situace na Ukrajině byly hlavními tématy více než tříhodinového jednání ministrů zahraničí USA a Ruska Johna Kerryho a Sergeje Lavrova v Paříži. Šéf americké diplomacie na schůzce navrhl svému ruskému partnerovi, aby „prohloubili spolupráci na poli sdílení zpravodajských informací“ ohledně činnosti radikální skupiny, která v uplynulých měsících obsadila rozsáhlá území v Iráku a Sýrii. „A dohodli jsme se na tom,“ uvedl Kerry.
Lavrov při této příležitosti uvedl, že k ozbrojencům z hnutí Islámský stát (IS) se dosud připojilo asi 500 bojovníků z Ruska. Washington a Moskva se ale v mnohém neshodují. USA se svými arabskými spojenci zahájily na konci září letecké údery na pozice islamistů v Sýrii, Rusko přitom dalo již několikrát předtím najevo, že takovéto útoky bez mandátu OSN budou představovat akt agrese. Moskva je jedním z nejbližších spojenců režimu syrského prezidenta Bašára Asada, kterého neopustila ani během občanské války v Sýrii.
Ve Washingtonu se dnes uskutečnila vůbec první schůzka zástupců zemí, které se zapojily do kampaně proti IS. Zúčastnili se jí velitelé armád více než dvaceti států. Americký prezident Barack Obama na setkání s nimi uvedl, že je situací v okolí Kobani a v irácké provincii Anbár hluboce znepokojen. Letecké údery tam prý budou pokračovat. Zopakoval, že cílem spojenců je zničit Islámský stát, aby již nepředstavoval hrozbu pro region a svět. Bude to podle něj dlouhotrvající kampaň.
Kerry odmítl separatistické referendum na Ukrajině
Kerry po schůzce rovněž uvedl, že USA a mezinárodní společenství neuznají žádné separatistické referendum na východě Ukrajiny. Východ Ukrajiny podle něj musí opustit cizí vojska, stejně tak musí být propuštěni všichni zajatci, musí přestat ostřelování doněckého letiště a musí být znovu nastolena kontrola nad hranicí s Ruskem.
Letos v březnu Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym po referendu, které uspořádali místní Rusové za podpory ruských vojáků. V dubnu pak vypuklo na východě Ukrajiny proruské povstání. Západ a Kyjev obviňují Rusko z podpory separatistů na východě Ukrajiny zbraněmi i vojáky, Moskva to však vytrvale popírá.
„Rozpory zůstávají, ale je v našem zájmu hledat řešení i ve sporných otázkách. Avšak na základě rovnoprávnosti a s přihlédnutím k zájmům partnera. Schůzka byla užitečná,“ řekl Lavrov. Za nejdůležitější pro urovnání ukrajinské krize považuje plnění dohod o příměří vyhlášeném 5. září, a to včetně zahájení politických jednání s účastí všech ukrajinských sil.
„Všechny zločiny spáchané během ukrajinské krize (…) musí být vyšetřeny,“ uvedl Lavrov. Dodal, že se to týká i případů, u nichž ukrajinské úřady zjevně nevyvíjejí dostatečné úsilí, například pokud jde o květnové zabití desítek proruských aktivistů v Oděse. „Máme dojem, že Kyjev má při vyšetřování zločinů na Ukrajině co skrývat,“ řekl ruský ministr.
Putin a Porošenko jsou připraveni jednat v Miláně
Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Petro Porošenko v dnešním telefonickém rozhovoru vyjádřili vzájemnou připravenost ke schůzce, která se má uskutečnit na okraj evropsko-asijského summitu ASEM. Ten se uskuteční v Miláně tento čtvrtek a pátek. Prezidenti mají jednat o sporu, který se vede o dodávky ruského plynu, jednat se má ale také o „možných opatřeních napomáhajících mírovému urovnání“ na východě Ukrajiny. Putin a Porošenko se naposledy osobně setkali koncem srpna v Minsku, krátce před uzavřením příměří mezi vládními vojsky a proruskými povstalci na východě Ukrajiny.
