Ulice polských měst třetí den v řadě bouří proti omezení potratů v zemi

V ulicích polských měst pokračují už třetí večer za sebou protesty proti verdiktu ústavního soudu, který prakticky úplně zakázal umělá přerušení těhotenství. Nález, vydaný loni v říjnu, vstoupil v platnost ve středu. „Nenecháme se zotročit! Naše tělo je naše věc,“ zdůrazňují organizátorky protestů.

V centru Varšavy demonstrantky zablokovaly dopravu navzdory silné přítomnosti policie, která vybízela účastníky „nelegálního shromáždění“, aby se rozešli. Stovky demonstrantek tyto výzvy podle televize TVN ignorovaly.

Vůdkyně protestů Marta Lempartová podle serveru Onet vyzvala Polky, aby se inspirovaly příkladem „našich sester v Argentině“, které po letech bojů dosáhly zrušení zákazu interrupcí.

V Gdaňsku před kancelářemi poslanců vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) demonstrovala asi tisícovka lidí, uvedla Gazeta Wyborcza. Protesty se konaly i v Gdyni, Malborku, Slupsku, Bydhošti a dalších městech.

Ve Varšavě policie během čtvrteční demonstrace zadržela podle organizátorek 14 lidí. Ve vazbě zůstává jedna z vůdkyň protestů Klementyna Suchanowová. Patřila k lidem, kteří během demonstrace pronikli do areálu ústavního soudu, který v říjnu předpis schválil.

Účastníci demonstrace ve Varšavě
Zdroj: Reuters/Aleksandra Szmigiel

„Od středy se demonstruje po celém Polsku. Polky a Poláci vycházejí na ulice měst a městeček, zoufalí z toho, že máme nyní nejpřísnější protipotratový zákon v Evropě,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza a připomněl, že protesty proti dalšímu zpřísnění zákazu potratů – v katolické zemi byla dostupnost interrupcí již od roku 1993 silně omezena – vypukly právě před sto dny.

Potrat není možný ani v případě, že není šance na přežití dítěte

Ústavní soud, tvořený převážně soudci nominovanými vládní konzervativní stanou Právo a spravedlnost (PiS), loni v říjnu dospěl k závěru, že umělé ukončení těhotenství kvůli poškození nebo vývojovým vadám plodu porušuje ústavu, chránící lidský život - a to i v případě, že není šance na přežití novorozence.

Na vady plodu připadalo přibližně 98 procent legálních interrupcí, kterých bylo předloni v zemi 1110. Některé Polky tvrdí, že raději nebudou mít vůbec děti, pokud přijdou o možnost přerušit těhotenství v případě závažných vad plodu. Na jejich stranu se ve čtvrtek postavil polský ombudsman. „Stát chce dále omezit jejich práva, riskovat jejich životy a odsoudit je k utrpení. Proti tomuto útoku se staví občanská společnost,“ prohlásil Adam Bodnar, který je nezávislý na nynější vládě.

Rozhodnutí ústavního soudu již na podzim vyvolalo hromadné protesty, nicméně verdikt začal platit až nyní - poté, co vláda ve středu judikát i s odůvodněním nálezu zveřejnila ve sbírce zákonů.

Od nynějška mají být legální už jen potraty z důvodu ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 4 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...