U souostroví Tonga vybuchla podmořská sopka. Vlna tsunami a mračna popela zasáhly přilehlé ostrovy

Nahrávám video
Události: Výbuch sopky v Tichomoří
Zdroj: ČT24

Nedaleko souostroví Tonga v Tichomoří vybuchla podmořská sopka. Satelitní snímky ukázaly obrovský oblak popela a společných plynů, který dosahoval až dvacetikilometrové výšky. Voda zaplavila pobřežní oblasti nejbližších ostrovů. Menší přílivová vlna dorazila i k pobřeží Americké Samoy, Havajským ostrovům, ke vzdálenému západnímu pobřeží USA či Japonska. Z Kalifornie jsou hlášeny místní záplavy.

Tichomořské souostroví Tonga po mohutném výbuchu podmořského vulkánu vydalo varování před tsunami. Kvůli vlně vysoké přes jeden metr se podle agentury Reuters museli evakuovat lidé žijící poblíž pobřeží včetně tonžského krále Tupoua VI. 

Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai, která leží asi pětašedesát kilometrů od metropole souostroví, vybuchla v pátek místního času, uvedl australský meteorologický úřad. 

Satelitní snímky ukázaly, jak se nad mořskou hladinou zvedl obrovský, až pět kilometrů široký oblak popela, páry a sopečných plynů do výšky zhruba dvaceti kilometrů. Moře zaplavilo pobřežní oblasti na hlavním tonžském ostrově Tongatapu, jak ukázaly záběry zveřejněné na sociálních sítích.

Obyvatelé některých obcí se museli evakuovat do výše položených míst, informace o případných zraněných ani detaily o způsobených škodách ale zatím nejsou k dispozici. Je to částečně způsobeno i výpadky v dodávkách proudu, nefungují ani komunikační linky.

Přílivová vlna a popel, který zatměl oblohu

Erupce způsobila tsunami vysokou 1,2 metru. K pobřeží u hlavního města Nuku'alofa poté dorazily vlny o výšce přes osmdesát centimetrů. Na Americké Samoi byly přílivové vlny vysoké zhruba šedesát centimetrů. Varování před vlnami a vzestupem hladiny moře vydal dokonce i Nový Zéland vzdálený skoro dva tisíce kilometrů. 

Po erupci se do ovzduší dostalo i velké množství popela, které zatmělo oblohu. „Prší popel a drobné kamínky,“ uvedl jeden z uživatelů Twitteru v popisku k fotografiím.

Tichomořské středisko pro varování před tsunami (PTWC) uvedlo, že na Havajské ostrovy dorazila tsunami vysoká od půl metru do osmdesáti centimetrů. „Ulevilo se nám, že nejsou hlášené žádné škody a že záplavy byly jen mírné,“ uvedlo PTWC s odkazem na situaci na Havaji.

Souostroví Tonga leží zhruba 1900 kilometrů severně od Nového Zélandu v tektonicky aktivní oblasti na rozmezí dvou litosférických desek. Podmořská sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai tam vybuchla i v roce 2015, několik aerolinek kvůli tomu tehdy muselo rušit lety.  

Varování před vlnami a vzestupem hladiny moře vydal dokonce právě i vzdálený Nový Zéland. Upozornění na možné nebezpečí platilo rovněž pro Aljašku a západní pobřeží USA. Na centrální část kalifornského pobřeží udeřily nakonec vlny vysoké asi tři čtvrtě metru a zaplavily parkoviště u pláže ve městě Port San Luis. Podobně byla zatopena i parkoviště a nízko položené ulice v kalifornském přístavu Santa Cruz.

Japonské úřady vyzvaly obyvatele některých oblastí na tichomořském pobřeží k evakuaci a varovaly před až třímetrovými vlnami. Vlny dosahující 1,2 metru byly zaznamenány ve městě Amami na stejnojmenném souostroví na jihozápadě Japonska, v prefektuře Iwate naměřili 1,1 metru. Necelý metr vysoké vlny zasáhly také pobřeží ostrovů Hokkaidó, Kjúšú a Okinawa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 45 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 55 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...