U Kupjansku se vedou těžké boje. Obě strany hlásí své úspěchy

Ruská ofenziva u Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny je v současné době neúspěšná, boje pokračují, ale ukrajinská armáda převzala iniciativu, napsala v úterý v podvečer náměstkyně ministerstva Hanna Maljarová na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany dříve podle agentury TASS uvedlo, že ruské invazní síly u Kupjansku na dvou kilometrech postoupily až o 1,5 kilometru.

„Ve směru na Kupjansk pokračují jednotky Západního vojenského okruhu v úspěšných vojenských operacích,“ prohlásil v úterý mluvčí ruského ministerstva Igor Konašenkov. „Celkový postup činí až dva kilometry podél fronty a až 1,5 kilometru do hloubky,“ dodal.

O ofenzívě ruských invazních sil u Kupjansku v Charkovské oblasti informovala už dříve také ukrajinská armáda. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj hovořil o zdejší složité operační situaci. „Nepřítel přešel do ofenzivy ve směru na Kupjansk, přičemž si stanovil za cíl porazit naše jednotky v oblasti Kupjansku a pokračovat v ofenzivě hluboko do našich bojových sestav,“ uvedl.

„Ve směru na Lyman a Kupjansk nepřítel soustředil velmi silné uskupení – více než sto tisíc lidí, přes 900 tanků, více než 555 dělostřeleckých systémů, 370 salvových raketometů,“ uvedl mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj.

Ukrajinští vojáci se na místě podle jeho slov pevně brání. 

Město Kupjansk leží na řece Oskol zhruba 40 kilometrů od hranic s Ruskem a je důležitým železničním uzlem. Okupační vojska ho dobyla krátce po začátku invaze loni v únoru a využívala ho na své zásobovací trase pro jednotky v Luhanské a Doněcké oblasti. Ukrajinské síly nad ním obnovily kontrolu v září loňského roku a frontová linie se nyní nachází jen několik kilometrů východně od města.

List Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že podle analytiků amerického Institutu pro studium války se Rusové útokem na Kupjansk snaží přimět ukrajinské velení k přesunu ukrajinských záloh z důležitějších úseků fronty. Podle poznatků britské rozvědky za uplynulý týden nedosáhla výraznějšího úspěchu na bojišti ani jedna strana.

Těžké boje se i nadále vedou v okolí Bachmutu, kde se ztráty ruské armády údajně blíží ztrátám wagnerovců, informoval mluvčí Čerevatyj.

Rusové přecházejí do vlastní protiofenzivy, míní analytik

„Jednoznačně se ukazuje, že Ukrajina v tuto chvíli zatím nemá na prolomení ruské obrany na okupovaných územích. Rusko evidentně po měsíci ukrajinské snahy o protiofenzivu začíná využívat toho neúspěchu a spíše přechází do protiútoku na jiných částech fronty,“ přiblížil aktuální situaci na bojištích bezpečnostní analytik Daniel Koštoval z Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Podle něj se Rusové snaží odsát ukrajinské síly z „nástupišť“, kde probíhá protiofenziva, a ukrajinského oslabení následně využít. Podle jeho slov se dalo očekávat, že se Rusko bude snažit získat iniciativu zpět a v případě ukrajinského neúspěchu se bude snažit přejít do vlastní protiofenzivy. „Toho jsme, zdá se, svědky.“

Nahrávám video

Ukrajina v uplynulém týdnu osvobodila sedm kilometrů čtverečních území v okolí Bachmutu, uvedli v pondělí kyjevští vojenští představitelé. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová posléze doplnila, že Ukrajina od zahájení letní protiofenzivy osvobodila plochu 210 kilometrů čtverečních.

Rusko od rozpoutání války přišlo na Ukrajině již o více než 239 tisíc vojáků, reportoval ukrajinský generální štáb. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit.

Noční dronové útoky

Rusové ostřelovali také jihoukrajinská města. Při útoku v noci na úterý vypustili pravděpodobně z Krymu 36 útočných dronů typu Šáhed íránské konstrukce, které útočí přímo na cíl za cenu vlastního zničení, dále pak střely Kalibr zřejmě z fregaty Admiral Essen. Protivzdušná obrana zničila šest kalibrů, 31 útočných dronů a jeden průzkumný bezpilotní letoun, připojilo ukrajinské letectvo.

„Je to poměrně vážné,“ napsal o požáru na Telegramu starosta Mykolajivu Oleksandr Sjenkevyč. Plameny se podařilo uhasit a nikdo nebyl zraněn. Protivzdušná obrana sestřelila nad Mykolajivskou oblastí čtyři drony Šáhed íránské výroby, informoval šéf ukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.

Výbuchy se v noci ozývaly také v Oděse. Podle velení ukrajinské armády bylo na město vypáleno šest řízených střel Kalibr, všechny byly zničeny protivzdušnou obranou. „Bohužel úlomky ze sestřelených raket a tlaková vlna poškodily přístavní infrastrukturu a několik soukromých domů,“ dodalo velení. Jeden starší muž utrpěl zranění a musel být hospitalizován. Ještě před raketovým útokem vyslala ruská armáda i několik vln dronů. Jak k tomu poznamenala britská BBC, zprávy z bojiště nebylo možné nezávisle ověřit.

V noci na pondělí byl dvěma explozemi vážně poškozen most spojující Rusko s anektovaným Krymem. Ruský vůdce Vladimir Putin to označil za teroristický čin a slíbil reakci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 22 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...