Trumpův dekret o imigraci neplatí, rozhodl odvolací soud. Prezident se chce dál soudit

Nahrávám video

Prezidentské nařízení Donalda Trumpa, které dočasně zmrazilo uprchlické programy a které zakazuje občanům sedmi muslimských států vstup na území USA, zůstává zablokované. Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti USA proti rozhodnutí soudu v Seattlu z minulého týdne. Podle něj dekret dočasně ztratil vykonavatelnost. Prezident je ale přesvědčen o konečném vítězství a připravuje už na příští týden nové kroky k posílení bezpečnosti země.

Prezident Donald Trump reagoval na verdikt odvolacího soudu potvrzením, že své lednové rozhodnutí o pozastavení přistěhovaleckých programů a o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi většinou muslimských států na území USA bude dál soudně prosazovat.

Tři soudci federálního odvolacího tribunálu v San Francisku zdůvodnili své čtvrteční odmítnutí prezidentova dekretu potřebou chránit „všeobecný zájem“ v duchu ústavy a předejít případné diskriminaci. Vláda podle nich také neprokázala, že pozdržení platnosti dekretu vážně ohrožuje bezpečnost Spojených států. Případ se proto vrací k soudu v Seattlu, který platnost dekretu jako první pozastavil. 

Soud: Obhajovat se bezpečností neznamená, že politik může jednat bez kontroly

Soudci také zdůraznili, že politici podléhají kontrole, upozornil server Politico. Rozhodnutí tříčlenného soudního senátu, které má 29 stránek a které je jednomyslné, upozorňuje na mylnou představu politiků, že pokud své kroky zdůvodňují bezpečností země, nepodléhají kontrole.

Podle soudu připravil Trumpův dekret řadu cizinců o jejich právo na právní ochranu, což jim zaručuje ústava.

Nahrávám video

„Vláda neprokázala, že exekutivní nařízení poskytuje to, co proces vyžaduje, a to upozornění a slyšení předtím, než je danému člověku zakázáno cestovat. Vláda ani neprohlásila, že exekutivní příkaz takový proces poskytuje,“ uvádí verdikt.

Podle portálu Politico se zdá, že soudce popudila také síla některých právních argumentů administrativy, jako například tvrzení, že Trumpovy dekrety by neměly soudy zkoumat. 

Vláda zaujala postoj, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice, obzvláště když jsou motivovaná bezpečností státu, nemají být předmětem zkoumání, i když jsou dané kroky v možném rozporu s ústavními právy.
Soudní senát, odvolací soud v San Francisku
Trumpův dekret o imigraci

Soud také poznamenal, že neexistuje žádný precedens, který by tvrzení o tom, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice nelze přezkoumat,  podpořil. Navíc by takový přístup odporoval základům americké konstituční demokracie.

„Nejvyšší soud opakovaně a otevřeně odmítl představu, že politici nepodléhají kontrole, pokud jde o otázky migrace, nebo se jich netýká ústava, když v tomto kontextu rozhodují,“ dodali soudci odvolacího soudu.

Jednomyslné rozhodnutí odvolacího soudu Politico hodnotí jako nečekané, neboť během slyšení se zdálo, že soudce Richard Clifton jmenovaný exprezidentem Georgem Bushem mladším je Trumpovi nakloněný. Ostatní dva soudce, kteří o platnosti dekretu rozhodovali, uvedli do úřadu demokratičtí prezidenti James Carter a Barack Obama.

Nahrávám video

Uvidíme se u soudu, vzkázal Trump

„Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu,“ napsal v reakci na verdikt ve čtvrtek místního času (v pátek brzy ráno SEČ) v tweetu prezident Trump.

Podle agentury Reuters řekl americký prezident novinářům, že vláda nakonec případ vyhraje. Soudní verdikt odmítl jako „politický“.

„Ohledně bezpečnosti USA chystáme něco velmi rychle, už příští týden,“ konstatoval později Trump. Dodal, že nedovolí vstup do země lidem, kteří mají v plánu škodit.

„Pane prezidente, právě jsme vás viděli u soudu a porazili vás,“ odvětil republikánovi Trumpovi demokratický guvernér státu Washington Jay Inslee. Jeho stát byl jedním z těch, které zažádaly soud v Seattlu o zablokování Trumpova kontroverzního dekretu.

Ministerstvo spravedlnosti, které v procesu stálo na straně Trumpa, o možnosti odvolat se k nejvyššímu soudu hovořilo vyhýbavě. „Ministerstvo spravedlnosti prověřuje rozhodnutí (soudu) a zvažuje další kroky,“ uvedla mluvčí ministerstva.

Trump rozhodnutím odvolacího soudu nemůže dál uplatňovat dekret z 27. ledna, kterým zakázal vstup do USA po dobu 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu a další omezení přistěhovalectví.

Zdůraznil přitom, že opatření je nezbytné pro národní bezpečnost. Soud v Seattlu, který uplatňování dekretu před týdnem pozastavil, prezident tvrdě zkritizoval.

Pokud by byl Donald Trump schopný vnímat doporučení právních expertů, respektoval rozhodnutí soudu a přizpůsobil tomu svou argumentaci,  pak by jeho dekret skutečně mohl projít. Trump jeho znění může přepracovat. Jeho reakce ale svědčí o tom, že jedná podle svého ega. Pokud soudní bitvu o dekret nevyhraje, bude to jeho první prohra - a u jeho voličů to může vyvolat pochybnosti, zda si zvolili správně.
Petr Kolář
bývalý velvyslanec ČR v Rusku a USA

Dekret samotný, jak poznamenala agentura AP, mrtvý není, jen byla zablokována jeho vymahatelnost. Federální vláda má nyní lhůtu 14 dní, aby odvolací soud vyzvala k přehodnocení čtvrtečního verdiktu. Administrativa se rovněž může naléhavě obrátit k Nejvyššímu soudu, aby verdikty federálních soudů zvrátila, což ale právní experti nepovažují za dobrý nápad, neboť Trump si tamní soudce popudil kritikou justice.

Justice se zastal například Trumpův kandidát na člena nejvyššího soudu USA Neil Gorsuch, který Trumpův postoj k soudům označil za demoralizující a skličující.

Nejvyšší soud Spojených států
Zdroj: ČTK/AP/J. Scott Applewhite

Trump věří, že jeho rozhodnutí prý podporuje víc Američanů, než kolik jich proti němu protestuje. Již dříve řekl, že je proto odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to podle něj zemi prospěje.

Podle amerických právních expertů se tak žaloba proti Trumpovu dekretu postupně dostane až k nejvyššímu soudu Spojených států.

Trump na úterním setkání s představiteli Národního sdružení šerifů vyslovil údiv nad tím, že jeho vláda musí svádět soudní bitvu, aby prosadila imigrační zákaz, kterým chce zvýšit bezpečnost v zemi. Někteří lidé se špatnými úmysly mu údajně „chtějí odebrat značnou část pravomocí“. 

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 10 mminutami

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 12 mminutami

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 29 mminutami

Kvůli úmyslnému zkratu v rozvodně na západě Německa vypadlo pět bloků elektráren

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl. V úterý ráno přitom na východě Německa neznámí pachatelé zaútočili na rozvodnu u elektrárny Jänschwalde. Tento případ policie vyšetřuje jako sabotáž.
08:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 2 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 4 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.