Brusel - Pokud Irsko získá kvůli přijetí Lisabonské smlouvy svého eurokomisaře, je podle premiéra Mirka Topolánka nutné, aby všechny členské státy EU měly své eurokomisaře také. Lisabonskou smlouvu ale v referendu občané Irska odmítli. Reforma unijních institucí, část Lisabonské smlouvy, přitom počítá se snížením počtu komisařů o třetinu.
Jedním z hlavních témat vrcholné schůzky EU, která začne odpoledne, je hledání cesty ven z krize vyvolané irským „ne“. Z Irska zaznívají zprávy o tom, že by Irové chtěli od unie slyšet, že si budou moci ponechat i v budoucnu svého komisaře. Budou asi také chtít záruky, že nikdo nebude zpochybňovat jejich neutralitu, stejně jako zdanění či některé etické otázky jako jsou potraty. To byly věci, které posloužily odpůrcům smlouvy v kampani, před červnovým referendem.
Daňové otázky a počet eurokomisařů mají mít stejné záruky ve všech zemích EU
Podle Topolánka by měly právní záruky například v otázce daní a počtu komisařů platit pro všechny členské státy EU. „Budeme samozřejmě vyžadovat, aby tato právní závaznost byla pro všechny státy,“ uvedl premiér s tím, že Česko zajímá především daňová suverenita. „Je to něco, o čem my mluvíme dlouhodobě. U přímých daní se velmi bráníme jakémukoliv progresu a ten irský přístup je pro nás svým způsobem přijatelný,“ dodal.
Českému premiérovi nicméně vadí hysterie, která se kolem ratifikace smlouvy rozpoutala, přičemž prý zastiňuje všechny ostatní důležité věci. „To přece není poprvé, kdy členské země mají problémy s ratifikací dokumentu. Já bych řekl, že v poslední době postoj těch ostatních je méně tolerantní než v minulosti,“ doplnil a upozornil, že Česko je v každém případě proti jakémukoliv nátlaku na Iry.
Česko by mělo o smlouvě hlasovat v únoru
Ratifikace smlouvy ovšem neproběhla ani v Česku, poslanecká sněmovna by o ní měla hlasovat až na začátku února, přičemž v senátu je situace nejistá. „U nás ten proces probíhá velmi složitě, protože jak společnost, tak politická scéna je v té otázce rozdělená. Vysvětluju svým kolegům v Evropské unii, že je to nejvíc dáno tím, že jsme 50 let žili pod dvěma totalitními režimy. Ten pocit nabyté svobody, svrchovanosti, nezávislosti a suverenity je o něco málo silnější než někde jinde,“ uvedl.
Topolánek prohlásil, že situace je složitá především v Senátu. V této souvislosti premiér připomněl závazné stranické usnesení nedávného kongresu ODS, podle něhož je možné o lisabonské smlouvě hlasovat pouze v návaznosti na hlasování o smlouvách o pobytu americké jednotky na českém území, která má obsluhovat plánovanou radarovou základnu.
„Je to pochopitelné, obě otázky nás nějakým způsobem definují v euroatlantickém prostoru, ať už umístění americké jednotky na českém území, což je vysloveně geopolitická záležitost, tak samozřejmě Lisabonská smlouva, která svým způsobem zhoršuje tu míru suverenity, na kterou si čeští občané a možná i čeští politici po revoluci zvykli,“ dodal.
