Irácká armáda dobyla zpět polovinu území, které od roku 2014 obsadili radikálové z Islámského státu (IS). Na mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil irácký premiér. Irák chce do konce roku IS ze svého území zcela vytlačit. Představitelé tajných služeb se shodují, že IS je v současné době nejnebezpečnější teroristickou skupinou – dokonce podle nich překonal Al-Káidu.
Na pozice IS útočí ze vzduchu mezinárodní koalice vedená Spojenými státy, která v Iráku pomáhá tamním pozemním jednotkám. Iráčané loni osvobodili města Sindžár a Ramádí. „Chceme, aby letošní rok byl posledním rokem přítomnosti IS v Iráku. Letos, a to je slib, osvobodíme (provincii) Ninive, tedy Mosul, který je posledním městem poslední provincie kontrolované Islámským státem,“ sdělil irácký premiér Hajdar Abádí.
O hrozbě v podobě radikálů z IS se hovořilo i na mnichovské konferenci. „IS ukázal, že umí používat vyspělou taktiku útoku. Navíc vybudoval několik nových odnoží a stal se tak tou nejvýznamnější světovou teroristickou hrozbou. V posledních patnácti měsících provedl řadu útoků i mimo své domovské území Iráku a Sýrie, o další se pokusil. Síla, kterou má ve světě, nyní přesahuje tu, jakou měla Al-Káida,“ uvedl ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper.
Podle šéfa britské tajné služby GCHQ Roberta Hannigana je rozsah globálního teroristického nebezpečí bezprecedentní. „IS se od předchozí generace teroristických organizací, k nimž patřila i Al-Káida, liší tím, jak uchopil možnosti globální komunikace. A to jak k radikalizaci jednotlivců v cizích zemích, tak k plánování ambicióznějších centrálně řízených útoků, které jsou stále utajenější a obtížněji odhalitelné,“ řekl Hannigan.
Zástupci tajných služeb chtějí posílit spolupráci
Tajné služby podle Hannigana mají výhodu proti teroristům v tom, že disponují velkým množstvím dat, jejichž analýza může pomoci útokům zabránit. Šéf nizozemské rozvědky Robert Bertholee ale zdůraznil, že aby tato výhoda našla uplatnění, je třeba posílit spolupráci tajných služeb. „Hrozba, které čelíme, je příliš velká. Potřebujeme zkombinovat své analytické kapacity, abychom ji mohli neutralizovat,“ řekl.
Clapper a Hannigan se shodli, že pokud mají rozvědky účinně bojovat proti terorismu, potřebují mít i důvěru veřejnosti. „Potřebujeme, aby veřejnost chápala, co děláme, a podporovala to,“ konstatoval Hannigan. Podle něj sice činnost rozvědek jako taková musí ze své povahy zůstat utajená, lidé by ale neměli mít dojem, že tajné služby jsou nepřítelem, který se snaží prolomit jejich soukromí.
Bertholee zdůraznil, že tajné služby musí udržovat rovnováhu mezi zajišťováním bezpečnosti a respektováním soukromí. „Vždy se musíme ptát, zda je narušení soukromí přiměřené k tomu, jakou informaci to přináší, a zda by nebylo možné získat ji i jiným způsobem,“ dodal.
Věrnost Islámskému státu slíbilo do poloviny prosince loňského roku 34 radikálních skupin z různých míst světa. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun nedávno varoval, že tento počet se letos bude nejspíš zvyšovat. IS podle něj představuje bezprecedentní hrozbu, protože je schopen získat na svou stranu i extremistické organizace ze zemí jako Filipíny, Uzbekistán, Pákistán, Libye a Nigérie.
