Petrohrad - Jedinečné zelené lány Pavlovské experimentální stanice nedaleko Petrohradu možná brzy zaniknou. Největší evropská semenná banka řeší zásadní problém, z rozhodnutí ruského soudu totiž přišla o pozemky. Na nich přitom roste kolekce mnohdy ohrožených rostlinných druhů, které už nejsou jinde k vidění. Vědci se snaží unikátní živou sbírku zachránit a proti rozsudku se odvolali.
„Tohle místo je jedinečné, v okolí není žádný jiný vhodný prostor, kam by se stanice mohla přestěhovat. Navíc, pokud budeme všechno hloupě přesazovat, o většinu rostlin můžeme přijít,“ varoval ředitel stanice Fjodor Michovič. Poplach vzbudilo rozhodnutí soudu, pozemky totiž dal k dispozici státní nadaci developerů. Ta se může rozhodnout, jestli ho nechá k veřejnému využití, nebo na něm postaví soukromé domy.
Fjodor Michovič, ředitel Pavlovské experimentální stanice:
„Naše rostliny jsou unikátní, některé z nich už nikde jinde nenajdete. Často nás proto o různé vzorky žádají vědci z Evropy, Číny nebo Ameriky. Pak je různě kříží a vyvíjejí nové druhy rostlin s lepšími vlastnostmi.“
Stanice na svých pozemcích uchovává 320 tisíc rostlin různých druhů. Jsou mezi nimi ovocné stromy, peckovice, květiny nebo bobuloviny – mají tu třeba stovky druhů jablek, hrušek a švestek nebo tisíc druhů jahod. „Když se zničí banka rostlinných genotypů, oslabí to ochranu ruského potravinářského průmyslu a nejen jeho – dotkne se to celého světa, protože všechny rostliny máme zaregistrované v mezinárodní databázi,“ sdělil vědec Leonid Burmistrov.
Stanice by měla se stěhováním takový problém hlavně kvůli tomu, že postupuje jinak než podobné banky po světě, které semena většinou vysuší a zmrazí. Pavlovská stanice však všechno nechává růst. „Všechny naše rostliny, celá tahle zahrada, patří k ohroženým druhům. Ovocné stromy by stěhování nepřežily v žádném případě a většina květin také ne. Tady je ideální místo. Nedaleko je vesnice, máme tu telefonní linku, plynovod, elektřinu i vodovod. Proto se tu líbí i developerům,“ vysvětlila Natalija Petrenková ze sekce okrasných rostlin.
Nařízení soudu ještě nevstoupilo v platnost, vědci ze stanice se proti němu odvolali. Ve vítězství ale moc nedoufají. Vypadá to tak, že nejméně pětina pozemků už brzy developerům připadne a část zahrad nahradí rodinné domky. Vědci však doufají, že alespoň něco zachrání.
Stanici v roce 1926 založil genetik Nikolaj Vavilov kvůli ochraně biodiverzity zemědělských plodin. Zařízení je jedním z nejstarších na světě. Jeho pokusy s pěstěním nových druhů ale narazily. Trofim Lysenko, přítel Stalina, který se považoval za vědce, tvrdil, že genetika je podvrh. V roce 1940 tak byl Vavilov obviněn, že svými experimenty zavinil hladomor. Proces s ním trval 5 minut, za 3 roky zemřel v gulagu na Sibiři. Jeho práce ale žije na světové úrovni dodnes. Vědci doufají, že osud stanice bude šťastnější nežli osud jejího zakladatele.
