Bratislava - Někdejší člen předsednictva ÚV KSČ Vasil Biľak se už podle deníku Sme nebude před soudem zodpovídat za zvací dopis z roku 1968. Speciální prokuratura údajně rozhodla o přerušení trestního stíhání s odůvodněním, že není možné sehnat více důležitých svědků z Česka. Policie ale dosud rozhodnutí neobdržela a mluvčí prokuratury podle bratislavské zpravodajky ČT Olgy Bakové uvedla, že vyšetřování zatím pokračuje. Úřady začaly trestní stíhání v březnu 1991. Třiadevadesátiletý Biľak je posledním žijícím představitelem komunistického režimu, jenž se pod dopis podepsal. Dnes žije uzavřený ve své bratislavské vile, jeho zdravotní stav je prý vážný.
V takzvaném zvacím dopise žádali představitelé konzervativního křídla KSČ Sovětský svaz o pomoc „všemi prostředky“ proti nebezpečí kontrarevoluce v tehdejším Československu. Společně s Biľakem ho podepsali i další členové a funkcionáři ústředního výboru strany Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a šéfredaktor tehdejšího Rudého práva Oldřich Švestka, rovněž člen předsednictva ÚV KSČ. Dopis, na jehož základě vojska Varšavské smlouvy vpadla do tehdejšího Československa, nejvyššímu sovětskému představiteli Leonidu Brežněvovi údajně v Bratislavě předal právě Biľak. Obviněn byl z porušení zákona o ochraně míru.
Jak uvádí Sme, po rozhodnutí prokuratury, které by mělo být doručeno v nejbližších dnech, zůstane zvací dopis už jen tématem pro historiky.
Vasil Biľak v roce 1998:
„Zvací dopis jsem Leonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky i ledajak.“
Úřady začaly trestní stíhání v březnu 1991. Při předložení návrhu na podání obžaloby v roce 2000 měl spis více než 23 000 stran. Krajský soud v Bratislavě však o rok později vrátil případ k došetření, s jeho postupem souhlasil také Nejvyšší soud. Podle soudu bylo zapotřebí získat také originál zvacího dopisu a dát ho prozkoumat grafologům, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Moskva však poskytla pouze kopii dopisu, originál odmítla vydat.
Biľak se k vyšetřování pro média vyjádřil naposledy v roce 1998. „K ničemu, co jsem neudělal, se nemůžu přiznat. Zvací dopis jsem Leonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky i ledajak,“ uvedl.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se k moci dostali konzervativní komunisté a zastavil se reformní proces v komunistické straně, který by vedl k větším občanským svobodám. Z vedoucích představitelů bývalého komunistického režimu na Slovensku za posledních 20 let nebyl nikdo odsouzen.
