Záchranářům na západě Norska se stále nepodařilo vyzvednout těla dvou mrtvých českých horolezců. V úterý přerušilo pokusy v náročném terénu u Trollveggenu počasí. Záchranná operace u nejvyšší kolmé skalní stěny v Evropě by měla pokračovat ve čtvrtek. Nad masivem policie kvůli neštěstí zakázala veškeré přelety.
Těla na úpatí Trollveggenu objevil vrtulník. Po zemi se k nim pak už v úterý dostal záchranný tým. Vyzvednout pozůstatky se ale kvůli silnému větru, dešti a padajícím kamenům nepodařilo.
Na stěnu nad údolím Romsdalen se dvojice Čechů vydala minulý čtvrtek. Zkušení horolezci nebyli podle norských médií na místě poprvé. Proč zemřeli, zřejmě během sestupu poté, co dosáhli vrcholu stěny, není jasné.
Jen pro zkušené lezce
Trollveggen je mezi lezci pojmem a symbolem celé Skandinávie. Po sedmi stech metrech nástupu s obřími převisy následuje kilometr kolmo. V Evropě je Trollveggen nejvyšší stěnou tohoto typu. Navíc se drolí a kvůli blízkosti jednoho z fjordů se často mění počasí. Samozřejmostí je i vlhko a chlad.
Přes několik kilometrů široký a různě strmý masiv obrácený k severu vede řada tras lišících se obtížností. Žádná z nich ale není pro nezkušené.
Novou trasu se už dvakrát, vždy v zimě, snažil vytyčit Dušan Janák. „Tahali jsme si s sebou závěsnou postel a k tomu plný pytel sněhu, ze kterého jsme si vařili,“ popisuje horolezec.
Jeho výprava spala na stěně i dva týdny, vytyčit trasu se jí ale nepodařilo. Hlavně kvůli počasí. „V zimě je tam problém s lavinami, v létě zase často prší. A navíc tam hrozí pády kamení,“ osvětluje Janák zrádnost norské stěny.
Trollveggen bral životy Čechům už dříve
Češi se z Trollveggenu už jednou nevrátili. V červenci 1973 pomohla pětičlenná skupina snést tělo Američana, kterého zabil právě padající kámen. O den později zemřeli čeští horolezci na stěně sami. Dodnes se neví, co přesně se tehdy stalo.
