Somálští piráti se zmocnili třiceti tanků T-72

Mogadišu (Somálsko) - Somálské vody jsou dlouhodobě jednou z nejaktivnějších pirátských oblastí na světě. Podle zprávy ruské zpravodajské agentury Interfax se nyní tamním pirátům podařilo ukořistit ukrajinskou loď převážející tanky. Na palubě uneseného plavidla bylo 17 Ukrajinců, tři Rusové a jeden Lotyš. Podle ukrajinského ministra obrany Jurije Jechanurova loď přepravovala náklad 33 tanků sovětského typu T-72 a rovněž "podstatné množství munice". Rusko oznámilo, že vyslalo k somálským břehům válečnou loď.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí zprávu potvrdilo, loď prý měla 21člennou posádku, plavila se pod vlajkou Belize a mířila do keňského přístavu Mombasa. Kromě minimálně 30 tanků také vezla zásobu náhradních dílů do dalších typů obrněnců a vojenských vozidel. Mezitím zprávy potvrdil i Andrew Mwngura z keňské pobočky Seafarers Assistance Programme, organizace mimo jiné monitorující pirátství.

Mluvčí keňské vlády Alfred Mutua potvrdil, že tanky, munici a náhradní díly si objednaly ozbrojené síly Keni. Podotkl, že jeho země učinila tak
rozsáhlou zakázku na dodávku zbrojní techniky v rámci dvouletého programu znovuvyzbrojení keňské armády.

Somálsko je svými piráty proslulé. Jejich výpady jsou typické rychlostí a neohrožeností útočníků spojenými s bezskrupulním používáním palných zbraní i raketometů a granátů. Jejich centrem a hlavním přístavem je „město zločinu“ Eyl, ležící v částečně autonomním somálském Puntlandu (vyhlášeném v roce 1998, ale uznávaném jen v rámci malé části Afriky).

Somálští piráti jsou stále větší hrozbou 

Z města se stal černý bod na mapě organizovaného zločinu po katastrofické tsunami z roku 2004. Vládne mu klan Yonis Idiris, složitě příbuzný s mocným somálským rodem Darudů. Příbuzným klanem v Eylu působícím je i klan Majarteen, z něhož pochází i současný somálský prezident.

V těchto dnech je v Eylu drženo celkem dvanáct různých lodí i s posádkou. Somálští piráti jsou především únosci, na rozdíl od například jihoasijských, kteří se posádek pravidelně zbavují. V Eylu došlo unášení lidí tak daleko, že ve městě vzniklo několik restaurací západního stylu. Jsou určeny v podstatě jen pro stravování unesených cizinců.

Jak přibývá únosů i peněz, mohou si piráti dovolit čím dál tím modernější vybavení, které v kombinaci s jejich dlouhou tradicí a mnoha zkušenostmi nabývá na účinnosti.

Mezinárodní společenství může zatím rozrůstání somálského zločinu jen bezmocně přihlížet. Plavební společnosti situaci řeší najímáním žoldáků a zřizováním vlastních ozbrojených jednotek, po vzoru velkých světových korporací a ropných společností, které se s různými formami pirátství potýkají nejen na moři.

Humanitární pomoc mířící do Somálska mezitím musí hlídat armády příslušných zemí. Speciální vojenské jednotky, jako nedávno ty francouzské, jsou v pohotovsti a připraveny na unesené lodě zaútočit a posádky osvobodit. Musí to ale stihnout dříve, než lodě dorazí do Eylu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 1 hhodinou

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 1 hhodinou

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 1 hhodinou

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 2 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Evropský pohled