Švédsko od čtvrtečních 12:00 zavedlo dočasné kontroly na svých jižních hranicích. Severská země tak učinila v reakci na mohutný příliv uprchlíků. Opatření má platit deset dní s tím, že může být v případě potřeby dále prodlužováno. Naopak Slovinsko na jihovýchodě Evropy hlásí, že do země jen během středy a čtvrtečního rána přišlo dalších více než 10 000 migrantů.
Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Švédská policie vyzývá lidi, kteří cestují ze sousedních zemí do Švédska či opačným směrem, aby si s sebou vzali pasy nebo jiné identifikační dokumenty.
Stockholm chce tímto způsobem zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni. Cílem opatření je „znovu nastolit na švédských hranicích pořádek“, uvedl švédský premiér Stefan Löfven na summitu o migraci na Maltě. „Při přijímání uprchlíků musí být pořádek,“ dodal s tím, že partneři Švédska ze zemí EU rozhodnutí Stockholmu chápou.
Běženci budou mít podle švédských úřadů nyní tři možností: 1. Požádat ve Švédsku o azyl, 2. vrátit se do své vlasti, 3. zvolit do cílové země (zpravidla Norska či Finska) jinou trasu než přes švédské území.
Na opatření se také připravují úřady severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde by mohla zůstávat část uprchlíků původně mířících do Švédska. Ve městech Kiel, Lübeck a Flensburg byla vybudována nouzová ubytovací zařízení. V říjnu přes Šlesvicko-Holštýnsko proudilo denně asi 1000 migrantů, z nichž většina mířila právě do Švédska.
Švédský ministr vnitra Anders Ygeman oznámil opětovné zavedení pasových kontrol ve středu večer. Před necelými třemi týdny navíc švédská vládní koalice uzavřela dohodu se čtveřicí hlavních opozičních stran, podle níž bude Stockholm udělovat uprchlíkům pouze dočasná povolení k pobytu namísto dosavadních trvalých.
Švédsko se svým rozhodnutím o hraničních kontrolách připojuje k několika zemím schengenského systému volného pohybu osob, které se pod tlakem uprchlické krize rozhodly dočasně své hranice opět kontrolovat. Stejné rozhodnutí učinily například Německo, Rakousko či Nizozemsko. Ostrahu hranic posílila také Česká republika.
Zátarasy nepomáhají, do Slovinska dorazila další vlna migrantů
Slovinská policie ve čtvrtek oznámila, že od poloviny října dorazilo do země celkem 180 000 migrantů. Jen během středy a čtvrtečního rána jich bylo přes 10 000. Slovinsko přitom začalo ve středu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají dvoumilionové zemi pomoci zvládat proud žadatelů o azyl pocházejících většinou ze Sýrie a z Afghánistánu.
Nová čísla příchozích migrantů tak naznačují, že výstavba zátarasů běžence neodradila. Podle premiéra Mira Cerara však nepůjde o uzavření hranic, Lublaň prý chce jen „usměrnit tok migrantů“. Bariéra vysoká 1,8 metru by podle slovinských médií měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší.
Slovinský plot se nelíbí migrantům ani Chorvatsku
Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, je ale výstavba slovinského plotu zbytečná a jde jen o plýtvání penězi. Navíc chorvatské úřady tvrdí, že plot na sedmi místech zasahuje do chorvatského území, a požadují, aby byl odstraněn. Lublaň to ale popírá.
Chorvatská ministryně zahraničí Vesna Pusićová podle svého prohlášení doufá, že Slovinsko plot ze sporných oblastí odstraní. Lublani prý bude ještě ve čtvrtek zaslána i oficiální protestní nóta.
Stejný problém prý Chorvatsko řešilo s Maďarskem, které rovněž na hranicích kvůli migrační vlně zřídilo plot. „Reagovali jsme stejně a Maďarsko plot odstranilo,“ uvedla Pusićová. „Stejnou reakci očekáváme od Slovinska,“ dodala.
O napjaté situaci na hranicích by měli ještě dnes jednat slovinský prezident Borut Pahor a jeho chorvatská kolegyně Kolinda Grabarová Kitarovićová.
