Slovenský vlastenecký zákon - povinná láska k vlasti

Bratislava – Sporný zákon na podporu vlastenectví dnes podpořil slovenský parlament. Podle normy se bude povinně na školách, vládě i v parlamentu hrát hymna. Státní úředníci budou muset složit slib věrnosti státu. Zákon navrhla vládní Slovenská národní strana (SNS), která spolu s koaličními partnery loni prosadila i zákon na ochranu slovenštiny.

Slovenští politici chtějí posílit vlastenectví. Podpořili proto návrh strany kontroverzního Jána Sloty, který je znám ostrými výpady proti Maďarům na Slovensku.  

Národní povědomí se bude nalévat už do malých školáků na povinných hodinách vlastenectví. Stěny ve školách zaplní nejen státní znaky a symboly, ale i texty ústavy nebo hymny. Každé pondělí bude na slovenských školách hrát hymna, ta by měla znít i při předávání vysvědčení.

Nahrávám video

Ján Slota, předseda SNS:

„My jsme nikdy neměli prostor, abychom se nějakým způsobem projevili jako patrioti a vlastenci. Slovo národní bylo potlačované, dokonce byla potlačovaná i národnost Slovenska, tatíček Masaryk stále tvrdil, že jsme československý národ.“


Zástupkyně ředitelky školy Anna Remžíková si ale myslí, že takhle se v mladých vlastenectví neprobudí. „Extra pouštěním hymny a extra hodinami se vlastenectví v žádném případě neupevní. Myslím, že tento nápad není vhodný ani pro základní, ani pro střední školy.“

Hymnu podle zákona vyslechnou na úvod zasedání také slovenští ministři nebo poslanci. Povinně ji budou o půlnoci hrát i ve veřejnoprávních médiích. Nový vlastenecký zákon také nařizuje, že státní zaměstnanci budou skládat slib věrnosti státu. Původní návrh byl přitom ještě radikálnější. Slib věrnosti měli skládat i dospívající, kteří si přebírají občanský průkaz.  

Kontroverzní zákon se přitom původně nezdál ani Slotovým koaličním partnerům, těsně před volbami však ustoupili. Jak se bude láska k vlasti kontrolovat a co hrozí tomu, kdo zákon poruší, zákon neříká. I přesto kritici označují vlastenecký zákon za zbytečný předvolební tah.

V tomto volebním období kromě vlasteneckého zákona prosadila SNS i uzákonění zásluh předválečného katolického politika Andreje Hlinky, který se mimo jiné netajil obdivem k totalitním nacionalistickým režimům. Vládní koalice navíc letos prosadila i jazykový zákon, jenž má mimo jiné sloužit ochraně slovenštiny.

Slovenská ústava ve školách
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Die Zeit musel vydat nahrávky úřadům, redakce hovoří o porušení svobody tisku

Německé státní zastupitelství a kriminalisté v hamburské redakci týdeníku Die Zeit zabavili nahrávky k případu podnikatelky Christiny Blockové, která čelí obvinění z únosu svých dětí od jejich otce z Dánska. Vedení redakce v prohlášení postup vyšetřovatelů, kteří prý hrozili prohlídkou kanceláří, tvrdě odsoudilo jako „porušení svobody tisku“. Die Zeit nyní podniká právní kroky. Podle agentury AFP se případ dotýká bývalého šéfa německé rozvědky BND Augusta Hanninga, kterého policie před týdnem zadržela kvůli jiné kauze pro podezření ze špionáže.
před 4 hhodinami

Není vhodná doba uzavírat obchodní dohody s agresorem, říká Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská kritizuje rozhodnutí prezidenta USA Donalda Trumpa nakoupit ruskou ropu. Podle Cichanouské Rusko i Bělorusko zneužívají ochoty Západu uvolňovat sankce výměnou třeba za propuštění politických vězňů. Svého politického vězně v Bělorusku má nově i Česko – programátor Vital Děmidčik s českým a běloruským občanstvím skončil ve vazbě, když přijel navštívit nemocnou matku. Běloruské úřady ho stíhají za podporu ukrajinské armády.
před 5 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stovkám francouzských supermarketů přestaly kvůli kyberútokům fungovat mrazáky

Ve stovkách francouzských supermarketů přestala fungovat chladicí zařízení a řada čerstvých nebo mražených potravin se zkazila, informoval v pondělí francouzský deník Ouest-France. Šlo o kybernetický útok, uvedli šéf maloobchodního řetězce Coopérative U Dominique Schelcher nebo představitelé obchodní skupiny Les Mousquetaires.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Němci dopadli podezřelé ze žhářství v Polsku. Jde o hybridní válku, uvedl Tusk

Polský premiér Donald Tusk v pondělí oznámil, že německá policie na polskou žádost zadržela dva turecké občany, kteří jsou podezřelí, že v září u Varšavy podpálili pozemní stanici společnosti Starlink. Označil to za další akt hybridní války. Ministr pověřený koordinací zvláštních služeb Tomasz Siemoniak uvedl, že za sabotáží stojí Rusko.
před 8 hhodinami

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.