Bratislava – Podle politických analytiků má první kolo volby slovenského prezidenta hned tři vítěze. Nominálním vítězem se sice stal favorit hlasování, premiér Robert Fico, v duelu ho ale vyzve podnikatel Andrej Kiska, který dokázal porazit ostatních dvanáct kandidátů, aniž by měl sám jakoukoli politickou zkušenost. Hlavní překvapení pak zařídil nezařazený poslanec a mladý právník Radoslav Procházka, jenž se s nečekaným ziskem 21 procent hlasů stal příslovečnou „bohatou nevěstou“ pro druhé kolo.
- Jak dopadlo první kolo prezidentských voleb? Čtěte víc.
- Fico a Kiska se ráno střetli v prvním duelu. Podívejte se.
První vítěz: Robert Fico a utrpěných 28 procent
Jakkoli samotný výsledek včerejšího hlasování o slovenském prezidentovi není překvapivý a odpovídá i předvolebním průzkumům, pozornost vzbuzuje především rozložení voličské podpory. Premiér a předseda Směru Robert Fico získal 28 procent hlasů, kdežto průzkumy voličské podpory mu před volbami přisuzovaly o deset procent vyšší zisk. „Nemůžu to chápat jako zklamání,“ prohlásil v reakci na tento desetiprocentní propad. „Lidé pravděpodobně prvnímu kolu nevěnují takovou pozornost. Teď dojde k mobilizaci kandidátů na obou stranách spektra.“
Politologové a komentátoři se ovšem v zásadě shodují na tom, že slabý výsledek představuje pro Fica neúspěch, tím spíš, že volbu prezentoval jako referendum nejen o sobě samém, ale i o vládním Směru – a ten měl v parlamentních volbách výsledky o poznání přesvědčivější; v roce 2012 získal přes 40 procent, a mohl tak sestavit jednobarevnou vládu.
„Robert Fico je vítězem prvního kola nominálně, ne fakticky,“ zdůraznil včera komentátor časopisu Trend Marián Leško. „Ti, co přišli k prezidentským volbám, měli v 72 procentech jasno – že ho nechtějí – a pouze 28 procent mu vyslovilo podporu. Robert Fico referendum prohrál,“ soudí politolog Petr Just. Obdobně hovoří i jeho kolega z Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček: „Byť 28 procent vypadá monumentálně, srovná-li se to s výsledky Směru z parlamentních voleb, je to málo a odstup od protikandidáta je také poměrné malý.“
„Pan Fico podcenil mobilizaci, 28 procent je pomyslné dno jeho kandidatury,“ doplnil politolog Martin Klus. Roli na slabém výsledku podle analytiků mohla sehrát jistota voličů Směru, že do druhého kola stranický šéf postoupí tak jako tak. Podle slovenských Hospodárských novin se proto nyní dá očekávat intenzivní mobilizace Ficových voličů. „Sebevědomí Roberta Fica by mohlo být narušeno, ale tím výše bude mobilizovat a je otázka, zda protitábor nebude ukonejšen pocitem, že jsou tři čtvrtiny proti Ficovi,“ upozorňuje novinář Peter Gabal.
Druhý vítěz: Andrej Kiska a politická nezkušenost
Ficovým vyzyvatelem se v prezidentském duelu stal Andrej Kiska, slovenský podnikatel a filantrop, který dosud nemá s politikou přímou zkušenost a vůči jejím tradičním strukturám se v průběhu kampaně soustavně vymezoval. Získal 24 procent (o 76 tisíc hlasů méně než Fico) a Hospodárské noviny ho označily za faktického vítěze včerejší volby. „Není totiž podstatné, že Fico získal na prvním místě více hlasů, ale to, že voličský potenciál Kisky je v této chvíli větší,“ soudí HN a dodávají, že milionář Kiska je ve druhém kole přirozenou alternativou pro většinu voličů některých poražených prezidentských kandidátů.
Někdejší šéfredaktor Respektu i slovenského deníku SME Martin Šimečka upozorňuje na to, že nevýhodou může být pro Kisku jeho podnikatelská minulost. „Zbohatl na společnostech s vysokými úroky a to ho bude diskreditovat,“ dodal s odkazem na obvinění z lichvy, které proti Kiskovi vznesl Fico už před prvním kolem (více zde). Podle Šimečky ale silně negativní kampaň proti Kiskovi může být kontraproduktivní, protože jeho voliči, kteří nemají Fica v lásce, získají pocit, že ho chce premiér očernit.
Lubomír Kopeček potom podotýká, že Kiskovu pozici může paradoxně ovlivnit to, na čem staví – a sice chybějící vazby na slovenskou politiku. „Je dobré brát v úvahu faktor, že druhý v pořadí je v politice nezkušený,“ upozorňuje.
Třetí vítěz: Radoslav Procházka a velké věno
O hlavní překvapení prvního kola prezidentské volby se postaral jednačtyřicetiletý advokát, absolvent univerzity v Yale a někdejší člen pravicové křesťanské demokracie Radoslav Procházka. Ve volbě ho podpořilo více než 21 procent voličů, zejména těch z větších měst, a až do samého konce sčítání hlasů nebylo jasné, zda nakonec Fica v prezidentském duelu nevyzve právě on. Průzkumy přitom Procházkovi předvídaly zisk do deseti procent nižší.
„Měl velmi dobrý závěr kampaně, v televizních debatách byl velmi chytrý a suverénní a bylo vidět, že je to jiná třída než ostatní kandidáti,“ uvádí Šimečka s tím, že lidem imponoval střízlivostí svých názorů i mládím a elánem – jen o rok překonal zákonnou hranici, která mu kandidaturu na prezidenta umožnila. Obdobně hovořil už včera na Markíze slovenský historik a politický analytik Eduard Chmelár; také podle něj mladému právníkovi výrazně pomohly finálové televizní debaty.
Za Procházkovým úspěchem podle analytiků stáli konzervativní a liberální, městští a vzdělanější voliči. Podle Petra Justa mohl nalákat i řadu voličů opoziční pravice, zejména Křesťanskodemokratického hnutí, do jehož řad až do loňského roku patřil. Opozice přitom nasazovala vlastního kandidáta.
S jednadvaceti procenty hlasů se mladý poslanec nakonec stal „bohatou nevěstou“ – s ohledem na doporučení jeho voličům, koho mají podporovat ve druhém kole. S největší pravděpodobností se vysloví pro Kisku. „Středopravým voličům jsem dal příslib, že podpořím toho kandidáta, který bude větší nadějí pro rovnováhu na Slovensku. Ten příslib i dodržím,“ prohlásil ve vysílání ČT24.
Poražení: Milan Kňažko a Pavol Hrušovský
Herec a někdejší ministr zahraničí Milan Kňažko oznámil svou kandidaturu relativně pozdě a podle politických analytiků se to navzdory jeho popularitě projevilo i ve volebním výsledku; se ziskem necelých 14 procent hlasů skončil až čtvrtý, bodoval hlavně v Bratislavě. „Milan Kňažko měl spíš voliče střední generace, kteří si pamatovali listopad 89,“ uvádí Šimečka; podle analytiků se ale Kňažkovi nepodařilo oživit svůj životní příběh u mladé generace.
Za hlavní debakl slovenských prezidentských voleb potom politologové a komentátoři považují výsledek Pavola Hrušovského. Prezidentský kandidát Lidové platformy, čili parlamentní opozice zahrnující KDH, SDKÚ-DS a Most- Híd, získal jen 3,3 procenta hlasů.
„Je to fiasko Lidové platformy, která se začala rozkládat už před volbami,“ podotkl Kopeček. „Je zajímavé, že SDKÚ neadresně vyzývala k podpoře Ficova protikandidáta, v jejím prohlášení se ale vůbec nemluvilo o Pavolu Hrušovském.“
