Praha/Brusel/Ramalláh - České předsednictví EU chce pokračovat v posilování vztahů Evropské unie s Izraelem. Na schůzce ministrů zahraniční v Lucemburku to řekl vicepremiér Alexander Vondra. Brusel má ale vůči tomuto záměru výhrady. Mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem jsou přitom na mrtvém bodě. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás dnes oznámil, že nehodlá uznat židovský charakter Izraele. Izraelský premiér přitom dal najevo, že bez toho nelze očekávat pokrok v těchto jednáních.
Evropská unie zatím nemá jasno v tom, zda se má sbližovat s Izraelem, nebo ne. České předsednictví je pro, Brusel proti. Po nové izraelské vládě chce závazky, že postoupí v mírovém procesu.
„Dnes jsme neudělali konečné rozhodnutí. Nová izraelská vláda teprve analyzuje situaci, která bude hotová do půlky května. Chceme o tom s nimi mluvit,“ uvedl zmocněnec EU pro zahraniční politiku Javier Solana. Praha se dokonce dostala do křížku s Evropskou komisí, která prohlásila, že nepodpoří akční plán s Izraelem. Podle premiéra Topolánka, který Tel Aviv o víkendu navštívil, překročila pravomoci a prokázala aroganci.
„Existuje jistá dichotomie mezi předsednictvím a komisí. Samozřejmě oba se vyjadřují k zahraniční politice EU. Oba na to mají plné právo, nicméně někdy dojde k poněkud odlišným názorům. Ve skutečnosti bych řekl, že se to trošku zbytečně vyhrotilo. Asi by bylo dobré, kdyby vždycky obě strany spolu konzultovaly, když dávají veřejné prohlášení.“ Vyjádřil se český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg
Abbás nehodlá uznat židovský charakter Izraele
Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás dnes prohlásil, že nehodlá uznat židovský charakter Izraele. Nová izraelská vláda chce tento požadavek začlenit do politiky vůči Palestincům, kterou ale zatím přesně neformulovala.
„To nepřijímám. Mým úkolem není popis státu. Pojmenujte se klidně Hebrejská socialistická republika, mne to nezajímá,“ řekl dnes v Ramalláhu Abbás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má program vládní zahraniční politiky veřejně oznámit při květnové návštěvě v Bílém domě. Tvrdí, že uznání židovského charakteru Izraele nebude podmínkou dalších jednání s Palestinci, avšak dal najevo, že bez toho nelze očekávat pokrok v těchto jednáních. Netanjahu zatím veřejně neřekl, že souhlasí s tím, aby Palestinci získali vlastní stát.
Pokud by palestinští míroví vyjednávači přistoupili na charakteristiku Izraele jako židovského státu, zkomplikovali by tím otázku práva návratu palestinských uprchlíků. Podle čerstvých statistických údajů má Izrael 7,4 milionu obyvatel, z nichž 5,5 milionu jsou Židé a 1,5 milionu Arabové. Mimo hranice palestinských autonomních území žije téměř šest milionů Palestinců. Status uprchlíků nemají jenom mnozí z nich, ale také asi 1,7 milionu Palestinců ze západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Ti všichni se domáhají práva vrátit se do původních domovů v dnešním Izraeli.
