Rozpad Československa prospěl všem, shodli se Klaus s Gašparovičem

Bratislava – Rozdělení Československa prospělo oběma státům – Česku i Slovensku. Shodli se na tom prezidenti obou zemí Ivan Gašparovič a Václav Klaus. Klaus je na Slovensku na své poslední zahraniční cestě ve funkci hlavy státu. Oba politici také konstatovali, že česko-slovenské vztahy jsou na vynikající úrovni.

„Jsem přesvědčen, že rozdělení (Československa) oběma zemím prospělo. Možná více Slovensku než Česku,“ prohlásil Klaus po setkání s Gašparovičem. „Jsem přesvědčen, že vztahy by nebyly tak dobré při fungování společného státu, který jsme měli. Nebyly to vždy rovnocenné vztahy. Nyní takové jsou. (…) Právě cesty, které jsme nedokázali vytvořit v době společného státu, jsme dokázali vytvořit nyní. Nezáleží na tom, zda se jmenujeme Česko-Slovensko, nebo zda jsme Česká republika a Slovenská republika, když vztahy fungují a jsou dobré,“ dodal Gašparovič.

Brífink obou prezidentů bylo vlastně spíše jakýmsi nostalgickým vzpomínáním z obou stran. Klaus podotkl, že Česko a Slovensko si pomáhaly na mezinárodní úrovni a nejednou jeden stát podržel ten druhý.

Právě Václav Klaus jako český premiér a jeho tehdejší slovenský protějšek Vladimír Mečiar byli po volbách v roce 1992 hlavními architekty dohody mezi českými a slovenskými politiky, která vedla k rozdělení Československa. Na Slovensko podle dvacetileté tradice jezdí české hlavy státu na první a poslední návštěvu v úřadě. Za dekádu v prezidentské funkci byl Václav Klaus na Slovensku třináctkrát.

Klaus a Gašparovič jsou političtí veteráni, kteří se potkávají už 22 let. V rolích nejvyšších představitelů svých států se loučili, tisková konference se ale ve slavnostním duchu nenesla.

Klaus nelituje, že nedostal vyznamenání

Klaus na brífinku odpovídal na dotaz, zda nelituje, že na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla nedostal na Slovensku na závěr svého prezidentského mandátu vysoké státní vyznamenání. „My vnitřně cítíme, že bychom si možná takové vyznamenání zasloužili, ale nebudeme vám dělat nahrávku, abyste tuto věc zesměšňovali,“ řekl Klaus. Dodal, že on i slovenský prezident jsou přesvědčeni, že pro československé vztahy udělali maximum, „možná více než leckdo jiný, zejména více než ten, který o tom téměř každodenně píše posměšné články“. „Ani jsem neuvažoval, že bychom se měli ocenit,“ reagoval Gašparovič; vzápětí ovšem nevyloučil, že se tak ještě stane.

Klaus je spolu s manželkou Livií na poslední zahraniční cestě v roli hlavy státu. „My sami jsme si spočítali, že já jsem byl za tu dobu na Slovensku 12krát, což je poměrně dost, (…) demonstruje to jak blízkost našich osobních vztahů, tak obou našich národů,“ komentoval Klaus. „Naše osobní vztahy byly dobré a určitě přispěly k tomu, že ČR a SR jsou v pozici opravdu přátelských, spolupracujících a navzájem si pomáhajících zemí,“ řekl Klausův slovenský hostitel Ivan Gašparovič. 

Po odpolední schůzce a společném obědě s předsedou slovenského parlamentu Pavolem Paškou se český prezidentský pár zúčastnil otevření výstavy věnované 20. výročí samostatné ČR a Slovenska. Výstava pořádaná českými a slovenskými kulturními institucemi je zaměřena zejména na představení fotek zachycujících významné události v ulicích měst obou republik bývalé federace od pádu komunismu v roce 1989.

Klaus dostane ocenění za přechod k tržní ekonomice

Ve středu bude Klaus hostem sněmu ZPS, kde si převezme výroční cenu tohoto sdružení. Ocenění dostane podle podnikatelů kromě jiného za to, že se v Československu po pádu komunismu v roce 1989 zasloužil o přechod od centrálně plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku. Odpoledne po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem odletí Klaus do vlasti.

Mandát Václava Klause na Pražském hradě vyprší 7. března, o den později ho tam nahradí Miloš Zeman. I ten už oznámil, že jeho první zahraniční návštěva bude právě u našich východních sousedů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
Právě teď

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
Právě teď

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na páteční vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
před 3 mminutami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 25 mminutami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 4 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.